Geolog Zdeněk Dvořák v nadloží lomu Vršany u třetihorního zkamenělého stromu starého 20 milionů let. | foto: Jiří Svejkovský

Zkamenělé stromy, želvy i zub krokodýla. Geolog dolů má tisíce nálezů

  • 1
Geolog Severočeských dolů Zdeněk Dvořák nashromáždil za 34 let mapování Mostecké pánve tisíce zkamenělin. Uvnitř zkamenělých stromů před lety objevil temnou pryskyřičnou hmotu, nyní ji srovnává s historickými zmínkami o zvláštním uhlí.

„Jde o český fosilní jantar. Když jsem nastoupil do šachty, tak jsem si všiml, že ve stromech se objevuje tmavá hmota. Věděl jsem z literatury, že tu naši předci už před sto lety popisovali pryskyřičnaté uhlí, které se nacházelo na dole Emeran u Bíliny. Tehdy mu dali název duxit podle německého jména Duchcova - Dux,“ vypráví 56letý geolog.

Mostecká pánev

Třetihorní příkopová propadlina vznikla před 30 až 40 miliony let po vyhřeznutí Českého středohoří. Z druhé strany ji ohraničovala terénní vlna budoucích Krušných hor, za níž se rozkládalo třetihorní moře.

V propadlině se vytvořila jezerní oblast plná života a také rašeliníku, který se přeměnil v hnědé uhlí.

Krušné hory začaly výrazně do výšky růst až s vrásněním Alp před deseti až dvěma miliony let. Stále přitom rostou, asi o 4 mm za rok. Geologové objevili v pánvi zkamenělé ryby, hmyz, želvy či krokodýlí zub z dob, kdy tu bylo moře. Část sbírky představí 26. září v Teplicích.

Jako nálezce hmoty ve stromech měl tehdy právo ji pojmenovat. Zůstal u duxitu.

„Právě připravujeme článek, v němž dokazujeme, že pryskyřičné uhlí, které staříci našli před 130 lety v hlubinné sloji, je totožné s tím, co jsem objevil uvnitř stromů. Kruh se uzavírá,“ usmívá se nad kouskem zkamenělého dřeva.

Podobné nálezy jsou ale jen příjemným zpestřením jeho práce. Hlavní činností geologické služby dolů je dokumentování obnažených stěn po těžebních strojích.

„To je povinnost daná zákonem. Slouží to jednak k nashromáždění geologických poznatků, jednak tím vracíme spoustu informací přímo šachtě,“ říká Dvořák.

Spolupráce se rodila dvacet let

Těžaři od geologů získávají třeba údaje o tvrdosti jednotlivých poloh nebo o tektonice a díky tomu mohou odhadnout, jak velký výkon v daném bloku udělají. Vzájemná spolupráce se však rodila dlouho. Podle Dvořáka trvalo 20 let, než horníci přínos geologů ocenili.

„Když jsem na šachtu nastoupil, tak geologové jen kreslili u stolů. Já jsem ale řekl, že takhle pracovat nechci, a vymohl jsem si práci v terénu. Pak se začaly hromadit poznatky a nálezy. U techniků výroby to bylo zpočátku nepochopení, ale postupně si uvědomovali, že díky našim poznatkům je těžba efektivnější,“ líčí Dvořák.

Dnes už některé nálezy horníci geologické službě sami hlásí. Jeden bagrista třeba našel dvě krásné zkamenělé želvy.

„Víme, že v jedné lokalitě jich je spousta. Technologie těžby je ale neumožňuje zachránit. Na jiných horizontech ale můžeme provádět mnohaleté výzkumy a třeba třetihorních zkamenělých rostlin máme kolem pět tisíc, což je nejrozsáhlejší sbírka v republice,“ upozorňuje Dvořák.

Mezi nálezy je i zub z krokodýla

V jeho kanceláři a dalších několika místnostech vyhrazených pro nálezy nechybí ani zástupci fauny.

„Máme tu zkamenělé ryby, hmyz, želvy a škeble z třetihorních močálů a jezer. Našli jsme i krokodýlí zub. Ještě bohatší nálezy jsou z okolí Radovesické výsypky, jde o drobné živočichy obrovského druhohorního moře,“ říká geolog.

Vrcholem potravního řetězce v druhohorách byli žraloci. „Jejich kostry ale tvoří chrupavky, takže se z nich dají najít jen zuby, pouze ojediněle i obratel,“ dodává Dvořák.

Část sbírky zanedlouho veřejně představí na velké burze minerálů a zkamenělin, jež se uskuteční 26. září v teplickém gymnáziu.

Mohutný zkamenělý strom odkrytý v lomu Vršany:

27. července 2015