Ražba prvního takzvaného jižního tubusu, který bude dlouhý 4 150 metrů, začala v únoru u Kyšic. Štít nazvaný Viktorie od té doby postupuje směrem k Plzni a teď má za sebou více než dva kilometry ražby. Je to čtvrtina práce, kterou musí na této stavbě zvládnout.
Uprostřed pole pod vrchem Chlum už také vzniká takzvaný plzeňský tunelový portál. Tady budou vlaky směřující na Prahu vjíždět do jižního tubusu a vlaky směřující od Prahy vyjíždět ze severního tubusu.
„Za pár měsíců už bude Viktorie právě v místech, kde teď stojíme. Tady se vynoří na povrch,“ říkal v pondělí odpoledne šéf ražby tunelu Štefan Ivor z Metrostavu u budoucího plzeňského portálu.
Jeho šikmá stěna je pokryta kovovými sítěmi. Dělník stojící na nízkém lešení stříká na sítě beton, který záhy tuhne. Na dvou místech stěny, kousek nad zemí, zůstává až metr vysoký půlkruh bez kovové sítě. V něm jsou sprejem nastříkané desítky žlutozelených teček, tvoří o něco menší oblouk. Štefan Ivor vysvětluje, že tečky označují horní hranu budoucího tunelu. Materiál nad nimi zůstane, skálu pod tečkami štít odtěží.
Až Viktorie prorazí stěnu pod Chlumem, bude vidět část razicí hlavy. Stroj se ale bude probíjet ještě sedmdesát metrů skrz stávající plochu před portálovou stěnou, takzvanou lavicí.
V pondělí stroj do portálové stěny vrtal několik děr vedle sebe, také do oblouku. „Stroj nad budoucím tunelem navrtává 15 metrů hluboké mikropiloty. Protože nadloží je tu poměrně nízké, mikropiloty vytvoří bezpečnostní deštník nad razicím štítem,“ objasnil Štefan Ivor.
V pondělí ráno měli ze 4 150 metrů dlouhého tubusu jižního tunelu za sebou raziči 2 032 metrů. Každým dnem přidávají další. Rekordem bylo zatím třicet metrů tunelu za den.
Tunel mezi Kyšicemi a Plzní hloubí Viktorie tak, že vyrube dva metry, zastaví se a sama si vyskládá betonové profily, které vytvoří definitivní stěnu tunelu. Vyrazí další dva metry, zastaví se, vyskládá ostění a tak to jde znovu a znovu.
Kvůli problémům s nestabilními horninami a podzemní vodou nabrali budovatelé tunelu v prvních stovkách metrů zpoždění asi dva měsíce. Teď je zpomalují křemenové žíly v břidlicích, které častěji tupí řezné části stroje. Zajímavostí je, že stavitelé tunelu naráželi i v největších červencových vedrech na přítoky podzemní vodu, mnohdy o síle až 25 litrů za vteřinu.
Nejdelší železniční tunel v republice bude mít pro každou kolej vlastní tunelový tubus. Oba budou vzájemně propojené několika spojkami. Tunel bude stát téměř dvě miliardy korun.
Obří razicí štít zahájil hloubení tunelu u Kyšic (3. února 2015)
3. února 2015 |
