Vzpoura proti kapitálu. Před patnácti lety vzplála bitva o Vyšehrad

  • 49
Před patnácti lety se v médiích objevovaly titulky o válce v Praze. Zasedání Mezinárodního měnového fondu si nenechaly ujít tisíce odpůrců globalizace, domácích i zahraničních. V ulicích hlavního města tak proti sobě stanulo na 12 tisíc demonstrantů a 11 tisíc policistů.

Miloš Zeman byl premiérem, Stanislav Gross ministrem vnitra a Jiří Paroubek náměstkem pražského primátora. Všichni se počátkem září roku 2000 intenzivně připravovali na 55. zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a na celou řadu ohlášených či neohlášených demonstrací.

Novináři se mohli na zasedání MMF akreditovat od 18. září. O den později už byla na programu první tisková konference. Hlavní část zasedání se však uskutečnila 26. až 27. září. Celkem se akce zúčastnilo kolem 15 500 hostů. Pro organizátory to bylo trochu zklamání. Doufali, že bude překonán rekord, který v té době byl přes 18 tisíc účastníků.

Fotogalerie

Akce však do Prahy přilákala i tisíce odpůrců globalizace nejen z Česka, ale z celé Evropy či z USA. Pražané se tak například dozvěděli o italské organizaci Ya Basta. Do strahovského kempu dorazily stovky jejích sympatizantů. Desítky z nich pak zastavila policie na hranicích. (více o jejich nevpuštění zde)

Obchodníci se už před zasedáním netajili obavami z demonstrantů v pražských ulicích. Připravovali krizové plány, některé podniky uvažovaly o dočasném uzavření provozoven, jiné dokonce dopředu nakupovaly náhradní skla do výloh, protože počítaly s tím, že je aktivisté rozbijí.

Ministerstvo vnitra radilo mimo jiné odstranit z obchodů poutače, z výloh alkohol, cigarety a jiná lákadla. Uvnitř provozoven pak nenechávat velkou hotovost o odvést všechny cenné věci.

Dlažební kostky a zápalné lahve proti vodním dělům

První větší demonstrace odpůrců se uskutečnily 23. září. Prahou prošli komunisté, na Letné se sešli pravicoví radikálové, na náměstí Míru anarchisté. Jediný incident, rvačka mezi anarchisty a skinheady, se odehrál na hlavním nádraží. (více o protestech 23. září zde)

O den později prošla Prahou asi tisícovka demonstrantů. Další se shromáždili na Letné před budovou ministerstva vnitra, aby podpořili aktivisty ze skupiny Ya Basta, kteří zůstali ve vlaku na hranicích v Horním Dvořišti. (více o protestech z 28. září zde)

Italové nakonec dorazili v pondělí 25. září ráno. Speciální vlak z Říma stál přes sedmnáct hodin na Horním Dvořišti, když aktivisté protestovali proti nevpuštění některých kolegů do republiky. Na krátký čas zablokovali i kolejiště. Nakonec však bez osmnácti kolegů nastoupili a vlak se rozjel ku Praze.

Úterý byl den bojů. Ty začaly na přístupových cestách do pražského Kongresového centra. V Lumírově ulici dav zaútočil dlažebními kostkami a zápalnými lahvemi na policejní kordon, policisté použili poprvé vodní dělo. Před Nuselským mostem, který byl plný policistů a jejich techniky, demonstranti tlačili na policejní kordon, policisté použili slzný plyn.

Neúspěšný pokus několika set demonstrantů prorazit přes policejní kordon odnesl vůz televize Nova i první patro hotelu Corinthia Tower. V podvečer se demonstranti přesunuli na Václavské náměstí, kde ničili výlohy. Část dorazila i na výstaviště, kde delegáti MMF večeřeli s premiérem Milošem Zemanem.

Demonstranti demolují obchody na Václavském náměstí (září 2000):

Celkem byl při úterních střetech demonstrantů s policií zraněno 64 policistů, 20 demonstrantů, 2 delegáti a jeden britský novinář.(více o úterních násilnostech zde)

Středa už byla klidnější. Střety byly hlášeny nejprve od hotelu Hilton a následně z náměstí Míru. Několik set demonstrantů také procházelo městem, až se nakonec usadilo na Staroměstském náměstí a shromáždění se změnilo v happening. (více o dění ve středu zde)

Pouliční happening pokračoval i ve čtvrtek. Zhruba dvě stovky aktivistů se po svém pochodu Prahou zabydlely na začátku Národní třídy nedaleko stanice metra Můstek. Aktivisté tancovali, bubnovali a žonglovali. (o dění ve čtvrtek zde)

Obvinění demonstrantů i stížnosti na policisty

Celkem se demonstrací účasnilo na 12 tisíc lidí. Policie jich na 900 zadržela. velkou část cizinců pak okamžitě vyhostila. Obviněno bylo osmnáct cizinců a dva Češi. Mezi obviněnými cizinci byli Maďaři, Dánové, Španělé, Poláci, ale i jeden Němec, Rakušan či Američanka.

Na policisty bylo v souvislosti s jejich údajně nezákonným chováním podáno 26 trestních oznámení a více než 300 stížností. Ministr vnitra Stanislav Gross a šéf jeho inspekce Mikuláš Tomin uvedli, že jen jeden případ byl uzavřen jako trestný čin, a to zneužití pravomoci veřejného činitele. Inspekce zjistila, že 26. září použili policisté „nepřiměřené násilí“ vůči předvedeným na služebně v Lupáčově ulici v Praze 3. Konkrétního viníka však neodhalila.

Také soud s obviněnými končily často vyhoštěním nebo zproštěním. To často proto, že se nepodařilo prokázat, že se útoku na veřejného činitele dopustili právě oni. Stíhaní nakonec nebyli ani organizátoři protestů z Iniciativy proti ekonomické globalizaci Viktor Piorecký a Alice Dvorská. Vyšetřování neprokázalo, že by podněcovali nebo schvalovali trestný čin. (více zde)

Samotní delegáti Česko za uspořádané zasedání chválil. Organizaci akce pochválil i tehdejší ministr Pavel Mertlík. „ Až na ceny Eurestu, které účastníci kritizovali oprávněně,“ dodal. Například bageta, která tehdy obvykle stála 25 korun, se totiž v Kongresovém centru prodávala za sto korun.

Záběry, na kterých se radikálové snaží převrátit auto TV Nova (září 2000):


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue