Polovina 30. let 20. století. Přestože ve světě zuří hospodářská krize, počet zaměstnanců ve zlínských Baťových závodech stoupá, výroba se rozšiřuje. Podnikatel má možnost využít k expanzi své firmy historické centrum města, ale odmítá.
Po vzoru amerických podniků staví nové průmyslové jádro o kousek dál na zelené louce. Dominantou je výšková administrativní budova s popisným číslem 21. Dnes v ní sídlí krajský úřad a je kulturní památkou.
Navrhl ji Václav Karfík, který tehdy promýšlel i jiné možnosti: zda pro dva tisíce úředníků firmy Baťa postavit tři standardní pětipodlažní budovy, nebo jít neprošlapanou cestou mrakodrapu. „Doporučoval jsem postavit sedmnáctiposchoďový dům, kde jsou kontakty pomocí rychlovýtahů o mnoho úspornější než při třech oddělených budovách,“ vzpomínal architekt Karfík. Budova narostla do výšky přes 77 metrů viz článek Baťův mrakodrap je architektonická perla. Postavili jej za 160 dní.
České mrakodrapy |
O povolení ke stavbě požádal Baťa v květnu 1936, mrakodrap zkolaudovali v zimě 1939. Tehdy držel rekord, byl nejvyšší stavbou v republice a druhou největší budovou v Evropě. Vyšší (o 10 metrů) byl tehdy jen palác Boerentoren Všeobecné bankovní jednoty v Antverpách. Nejvyšší dobovou budovou světa byla newyorská Empire State Building s 381 metry.
A dnes? Proporce se příliš nezměnily: nejvyšší česká stavba měří 111 metrů, nejvyšší světová má 828 metrů. Ale nejde jen o českou „malost“, mezi stovkou nejvyšších budov světa jsou jen dvě evropské.
Vzrušující stavby
Může se hodit Rezidence Výhledová Rezidence Výhledová - Smart Home = umožní na dálku ovládat topení, klimatizaci, žaluzie a mnohé další. Více na Rality.iDNES.cz. |
„Mrakodrapy vyvolávají smíšené pocity. Jenže právě nejednoznačnost je v životě i v umění zpravidla vzrušující, v dobrém slova smyslu provokující. Přehledné a snadno srozumitelné jevy a aktivity se mohou omrzet, nejednoznačnost a rozpornost vyvolává potřebné otázky a diskusi,“ říká architekt Petr Vorlík, autor rozsáhlé monografie nazvané Český mrakodrap, kterou letos vydalo nakladatelství Paseka.
Co vlastně cítíme při pohledu na mrakodrap? Jako by se člověk ostýchal uvěřit, že něco tak vysokého umíme postavit, aniž by to spadlo. A zároveň se ptáme, jestli to do naší krajiny patří. A tak zatímco lidé často nutnost existence mrakodrapu odmítají, pro mnoho architektů jsou výzvou. „Uvědomují si, jak mimořádný technický a organizační výkon mrakodrapy představují. A že výškové dominanty k městu bytostně patří. Vytvářejí vztažné body i koncentrovaná ohniska městského života.“
Mrakodrap AZ Tower se 111 metry o dva metry předstihl City Tower na pražské Pankráci.
Ještě na konci 19. století si málokdo uměl představit, že by výška mrakodrapů přesáhla 100 metrů (okolo ní osciluje české maximum dodnes), o století později museli ve světě vymyslet další slovo. Mrakodrap nestačí, ten označuje budovy do 300 metrů výšky. Obytným stavbám nad touhle hranicí se říká supertalls a těm nad 600 metrů megatalls.
Ale proč se tyhle výšky týkají leda Ameriky či Asie? „Náš bytostně praktický, úsporný a v malých měřítkách zanořený pohled na život může ve velkolepém a programově šokujícím prostředí mrakodrapů působit jako nedostatek odvahy,“ říká Vorlík.
Roli však hrají především historické souvislosti: nejvyšší budovy začaly vznikat v New Yorku a v Chicagu nejen jako reakce na poptávku způsobenou rozmachem výroby už za průmyslové revoluce, ale třeba i tím, jak prudce v rozvíjejících se metropolích stoupala cena pozemků (podobně jako nyní v Asii). Najednou bylo výrazně levnější začít stavět do výšky než do šířky.
Velký versus malý svět
Nečekaným milníkem, či vlastně postrčením ke stavění ve velkém, byl velký požár Chicaga v roce 1871, v plamenech tehdy zaniklo 18 tisíc budov. V té hrůze začala zanedlouho růst nová naděje, která se drala k mrakům. Vše uspíšil i vynález výtahu. A také fakt, že dlouho neexistovala žádná výšková regulace.
Amerika byla odjakživa takovým „výstřelkům“, jako jsou mrakodrapy, mnohem víc nakloněná než konzervativní Evropa. Ta upřednostňuje spíš historickou návaznost a obdivuje starobylá středověká centra měst, nikoli zázraky techniky.
České mrakodrapy, které nikdo nepostavil |
Koneckonců už první mrakodrap světa vyrostl v USA: budova pojišťovny Equitable Life Assurance Society of the United States v New Yorku z roku 1871 měřila 43 metrů. Největší atrakcí pro zaměstnance firmy i pro veřejnost byla jízda jedním ze dvou parních výtahů, díky kterým bylo možné pozorovat New York z výšky. Už tehdy se v lidech snoubilo nadšení s bázní, obdiv s pochybnostmi.
U nás jsme s nejvyšší budovou začínali v roce 1930 v Ústí nad Labem, měla 43 metrů, po zlínském úspěchu se přidala další města, vyrostl třeba liberecký Palác Nisa. Už na konci 20. let začali v Hradci Králové stavět nádražní budovu, z níž ční 46 metrů vysoká hodinová věž.
Byla tu též řada navržených, nicméně nerealizovaných nebo jen zčásti postavených mrakodrapů. V roce 1925 vznikly první studie pro Baťu, který měl v plánu postavit v historickém srdci Brna, kde se setkává Jánská a Kobližná ulice, mrakodrap vysoký zhruba 80 metrů. Konečný návrh Vladimíra Karfíka počítal se 24 poschodími.
Jenomže stavba měla od začátku smůlu, začalo se pod ní hýbat podloží. Měla vyrůst na místě zasypaného potoka, a tak statici začali ubírat patra. Baťovi došla trpělivost u sedmého podlaží (plus má jedno v podzemí), a z nejvyšší zamýšlené evropské stavby zůstal jen víceúčelový, 35 metrů vysoký dům.
Ze stejného období je i pražská Bílá labuť se sedmi patry a dvěma vyhlídkovými terasami. Okupace a následná válka výškové stavby odsunula z centra zájmu. Vrátily se k nim až socialistické ambice.
Co odvál vítr
Jasný odraz moderní historie architekt Vorlík na našich výškových stavbách oceňuje: „Lze u nich hezky vysledovat linku od prvních experimentů s modernismem, německý vliv v meziválečné éře, pozdní funkcionalismus, socialistický realismus, návrat k technologickému optimismu v šedesátých letech, vystřízlivění normalizace, humanismus a křehkou demokracii po sametové revoluci, až k současnému pubertálnímu konzumerismu a naopak záslužnému úsilí o udržitelný rozvoj.“
Během 40 let totality vyrostl 88 metrů vysoký dejvický Grand hotel International (dříve Družba) určený pro sovětské vojenské poradce, 51 metrů vysoký brněnský hotel Continental, obdivovaný téměř stometrový horský hotel s vysílačem na Ještědu nebo třeba brněnský bytový dům Grand Prix v Kohoutovicích, kde je dodnes i střešní kavárna (leč protože na sídlišti rušil její provoz noční klid, už roky v ní sídlí kanceláře). Všechny tyhle stavby jsou sice poplatné socialistickým kritériím, ale mají i nemalou architektonickou nebo uměleckou hodnotu.
Burdž Chalífa stojí v největším městě Spojených arabských emirátů, v Dubaji. Má výšku 829,8 metru, což představuje 163 pater.
Empire State Building stojí v New Yorku v USA na křižovatce Páté Avenue a West 34th Street.
Vznikly ovšem i takové, které jsou sporné nebo nepříliš funkční. Jako třeba obytný dům Na Jindřišce v Ostravě, který se na podrytých ostravských základech v prvních letech kýval ve větru natolik, že z bytů museli udělat kanceláře a horních 7 z 22 podlaží zakázali dokonce úplně používat kvůli špatně vyřešeným požárním únikovým cestám.
Jednoznačná není ani stavba dnes druhé nejvyšší budovy v republice - City Tower Pankrác. Ta zůstávala od 80. let nedokončená, navíc se později zjistilo, že kapacitně ani provozně by nevyhovovala rozhlasovému provozu, pro který byla původně určená.
V roce 2000 mrakodrap koupil investor, který ho nechal „vysvléct“ až na původní skelet a dostavěl k němu ještě jednu část. Dnes v ní sídlí kanceláře. Stejně jako vedle stojící třetí nejvyšší obyvatelná stavba u nás nazvaná City Empiria. Už v 80. letech vyrostla budova ředitelství hnědouhelných dolů v Mostě, která byla s 96 metry dlouho nejvyšším českým mrakodrapem. Dnes je čtvrtá.
Vize místo drzosti
Mrakodrapy stavíme i dnes. Výzvou jsou ty, které řeší šetrným způsobem energetické požadavky, třeba brněnská AZ Tower, se 111 metry nejvyšší budova v Česku. Ta jímá teplo i chlad z podzemí a pomocí zvláštních pilotů ho vede do budovy, na jižním průčelí pak jímají sluneční záření fotovoltaické panely, které snižují spotřebu „špinavé“ energie.
27. června 2013 |
V roce 2017 by měl být v Praze na Pankráci dokončen nejvyšší český obytný dům, třicetipatrový V Tower Prague s výškou 104 metry, který pokoří dosud nejvyšší obytný dům Eliška ve Vysočanech, jenž měří 94 metry.
Mrakodrapům se nevyhneme. „V moderním velkoměstě mají své místo – jejich poloha a podoba by nicméně neměly být jen projevem drzosti, odvahy a okázalou ukázkou finančních nebo technologických možností, ale spíš výsledkem důkladně diskutovaného záměru a osvícené vize,“ říká architekt Vorlík.
A čemu budou všechny tyhle stavby sloužit? Zdá se, že kanceláře jsou univerzálním řešením: kde se nedá bydlet ani se bavit, tam se bude pracovat!
Jak vysoko je dost vysoko?
- Kritérií pro určování výšek budov je několik, například hasiči počítají s dosahem požární plošiny 22,5 metru, cokoli nad tuhle výšku je pro ně výšková budova, kde musí zasahovat žebříkem (do 45 metrů).
- Mrakodrap je obytná nebo administrativní stavba vyšší než 100 metrů. Každá země má přitom odlišná kritéria, například podle mezinárodních měřítek by u nás nebyla nejvyšší stavbou brněnská AZ Tower (111 metrů), nýbrž pražská City Tower (109 metrů), jde totiž o výšku bez antén (AZ Tower anténu má) od úrovně terénu u vstupu do budovy po její vrchol.
Mají se v Praze začít stavět mrakodrapy?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 23:00 sobota 26. září 2015. Anketa je uzavřena.
Nejvyšší bytový dům v Česku. Výhled z 86 metrů:
6. července 2013 |
