Oliva: Problém přechylování nemá dobré řešení. Je to srážka kultur jazyků

  • 1523
Problém přechylování pramení ze srážky kultur jazyků a nemá žádné opravdu dobré řešení. V češtině potřebujeme podstatná jména skloňovat, což bez přechýlení nejde. „Ale rozumím tomu, že se přechylování zejména cizinkám nemusí líbit,“ napsal čtenářům v on-line rozhovoru ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva.

Čtenáře zajímal názor Karla Olivy na přechylování jmen. „Problém přechylování - a to je potřeba říci hned na začátku - nemá žádné opravdu dobré řešení. Je to srážka tradic našeho jazyka s jazyky cizími, nebo tedy možná srážka kultur jazyků,“ odpověděl ředitel Ústavu pro jazyk český (ÚJČ). Je to podle něj srážka konkrétních vyjadřovacích potřeb.

Odpovědi ředitele ÚJČ Karla Olivy najdete ZDE

„V cizím jazyce se žena jmenuje třeba Smith, v češtině ale dost nutně potřebujeme podstatná jména umístěná ve větě skloňovat, což bez přechýlení obecně nejde. Nebo by se musely přidávat mužské koncovky, což by samozřejmě byl také problém: ‚se Smithem‘ je něco jiného než ‚se Smithovou‘,“ vysvětlil.

Přidávání koncovky a přípony, tedy změna přesného znění jména z jazykových důvodů, je podle Olivy i v jiných jazycích přirozená věc. „Ale - a to chci říci také důrazně - rozumím tomu, že se přechylování zejména cizinkám nemusí líbit. Jde prostě o rozdíl ve zvyklostech a kultuře,“ domnívá se.

Padla též otázka na množící se výrazy „dám to“ a „dáš to“. Tento jev se podle Olivy v obecné češtině začal masivněji vyskytovat před asi deseti lety a pravděpodobně byl převzat ze studentského slangu. „Do spisovné češtiny rozhodně nepatří - a proto by se mu redaktoři ve veřejnoprávních médiích měli vyhýbat zcela určitě, a těm v ostatních médiích bych si to dovolil doporučit,“ odpověděl Oliva.

Možnosti používat tvar „bysme“ namísto tvaru „bychom“ se podle docenta Olivy v brzké ani vzdálenější budoucnosti pravděpodobně nedočkáme. „Jde o to, že tvar vyslovovaný ‚bysme‘ je vlastně jakousi náhradou spisovného, ale z hlediska systému dnes už podivného tvaru ‚bychom‘. Vlastně jde o systémové vyrovnání s tvary jako ‚přišli jsme‘, ‚viděli jsme‘, čili pokud dojde k takové změně kodifikace, velmi pravděpodobně bude zavedena podoba ‚by jsme‘,“ domnívá se Oliva.

Zásah do jazyka je citlivá věc. Minulé změny byly nedomyšlené

Další otázka mířila na úpravy pravidel pravopisu, o kterých jazykovědci uvažují. Nejdříve se však uskuteční za několik let. Čtenáře zajímalo, proč úprava pravopisu vyžaduje tolik času a zda ji nelze uskutečnit hned.

„Zásah do přirozeného jazyka, byť jde jen o psanou formu jeho jedné - spisovné - varianty, je velmi citlivá věc pro společenství všech, kteří jej používají, a samozřejmě zejména těch, pro něž je to jazyk mateřský,“ odpověděl Oliva. Každou změnu je podle něj nutné do důsledků promyslet a zjistit si reakce odborné i laické. „Nedomyšlené změny v Pravidlech roku 1993 opravdu vedou k opatrnosti. A opatrnost odrazuje od spěchu,“ dodal.

Jeden ze čtenářů se ptal na smysl ÚJČ. Jazykovědcům vytkl, že jazyk spíše chtějí tvořit než pozorovat. S tím však Oliva nesouhlasil, neboť český jazyk existuje a není potřeba jej „tvořit“. „A nejenže existuje, také se vyvíjí - z hlediska lidského života asi pomalu, ale přece, ta změna je pomalá, ale je tu: Janu Husovi by dnes už běžný mluvčí češtiny asi nerozuměl. My tyhle změny pozorujeme, jak píšete, a na jejich základě občas, maximálně jednou za generaci, upravujeme kodifikaci spisovného jazyka, což já osobně rozhodně nechápu jako ‚tvorbu českého jazyka‘,“ odpověděl Oliva.

Zpátky do školy

Na úvod školního roku na iDNES.cz vychází série kvízů z českého jazyka v rámci seriálu Zpátky do školy. Portál iDNES.cz je připravuje ve spolupráci s bohemistkou Hanou Prokšovou z ÚJČ. Čtenáři tak mohou otestovat své znalosti z pravopisu, větné skladby či etymologie.

Kromě kvízů z českého jazyka seriál Zpátky do školy přináší během září také sérii testů z matematiky a všeobecného přehledu. Současně si pro své děti můžete vytvořit vlastní rozvrh hodin.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video