VIDEO: Zapomenutá automobilka Wikov vyráběla limuzíny i náklaďáky

  • 7
Výrobce „českých rolls-royců“, tak byla někdy přezdívána dnes již pozapomenutá hanácká automobilka. Jmenovala se Wikov a sídlila v Prostějově. Auta sice vyráběla jen krátce, přesto jí neodmyslitelně patří místo v historii českého automobilového průmyslu.

Základ prostějovské automobilky se zrodil roku 1918, kdy se spojily místní firmy Wichterle a F. a J. Kovářík, které doposud produkovaly především zemědělské stroje. Vznikla tak největší továrna na jejich výrobu v zemi, do jejího portfolia ovšem patřily i pluhy, motory, parní kotle, ozubená kola, elektromotory, nástěnné výtahy či zařízení pro provoz jatek.

Název nové značky - Wikov - posléze vznikl jednoduše spojením začátků obou jmen. Výroba aut s tímto logem ale začala až o několik let později.

„Chceme-li zaměstnanost v budoucnu zvětšiti, bude nutným vyráběti předmět, který by umožnil - vydaří-li se - rychlý vzestup počtu zaměstnaneckých sil. Ve výkonném výboru jsem již upozornil na takový předmět, jest to lidový automobil,“ cituje Františka Kováříka ze zápisu správní rady z roku 1923 nedávno vydaná kniha Wikov - továrna automobilů, která podrobně mapuje historii prostějovské automobilky i její vozy.

„Nelze popřít, že se svět v každém směru motorizuje a že hlad po laciných a dobrých vozidlech bude čím dál větší,“ pokračuje Kovářík.

Z jednoho základu vznikla užitková auta i závodní speciály

S výrobou aut začali v Prostějově v roce 1924, kdy zde vzniklo šest prototypů, pro které byly vzorem italské automobily Ansaldo, a také první auta, ovšem jen v počtu několika málo kusů. Prvním sériově vyráběným vozem se tak stal až v letech 1927-1930 model Wikov 7/28.

„To netradiční značení vzniklo kvůli rozdílu mezi oficiálně udávaným a skutečným výkonem v koních. Od něj se totiž odvíjelo zdanění,“ vysvětlil Lubomír Pešák, majitel olomoucké Veteran Areny, která se pyšní největší sbírkou wikovů na světě včetně jednoho z prototypů IV/16 z roku 1924.

Model 7/28 ovšem nebyly jen osobní vozy, část produkce tvořily i užitkové verze, například sanitky či užitkový vůz s valníkem o nosnosti zhruba 750 kilogramů. Na druhou stranu ale z tohoto typu bylo odvozeno také několik kusů závodních speciálů, které měly silnější motory a bojovaly o přední příčky v řadě závodů.

18. září 2013

Dalším modelem, který se navzdory pouhým zhruba 150 vyrobeným kusům z technického hlediska výrazně zapsal do dějin, byl Wikov 35, který vznikl v roce 1930.

Jednak byl až na výjimky vybaven řízením na levé straně, neboť se v té době už vážně mluvilo o změně jízdy na silnicích z levostranné na pravostrannou. Zadruhé pak na jeho podvozku vznikl vzhledem nezaměnitelný sportovní vůz „Kapka“ - vůbec první aerodynamický vůz vyráběný v Československu. Chlubit se jím mohli dle dochovaných fotografií zřejmě jen tři majitelé.

Krása automobilů Wikov

Poté už se „wikovka“ vydala směrem, který jí vysloužil přezdívku „český rolls-royce“. Většinu vyráběných modelů totiž tvořila luxusní auta.

Šlo například o dva vozy typu 70 - reprezentativní limuzíny s cenou kolem 120 až 130 tisíc tehdejších korun. Což bylo víc, než za kolik se dal například v Praze koupit činžovní dům. To je řadilo mezi tři nejdražší v Československu vyráběná auta po vozech Praga Grand a Tatra 80, které stály kolem 155 a 200 tisíc.

V roce 1932 pak začala výroba typu 40, což byla limuzína ve variantách s pevnou střechou nebo jako kabriolet. Toho nakonec z továrny vyjelo 330 kusů.

Hanácká automobilka skončila už po 12 letech, kvůli ztrátovosti

To ale bylo ze sériové produkce prostějovské automobilky vše. Ukončení výroby nakonec přišlo ještě před druhou světovou válkou, a to roku 1936, neboť byla ztrátová.

„Došlo kvůli tomu i ke sporům mezi Wichterlovými a Kováříky, kteří prosazovali pokračování výroby. Následně sice bylo smontováno ještě několik automobilů, ale to už bylo jen kvůli využití zbylých vyrobených dílů,“ nastínil Pešák.

Celkem v Prostějově za dvanáct let vzniklo podle dostupných informací asi 600 kusů osobních aut a kolem stovky nákladních. I proto jsou dnes cenným artiklem pro sběratele, zvlášť když se jich dochovaly přibližně jen tři desítky.

„Přesná čísla z výroby neznáme, protože archiv se nedochoval a dokumentace se za války různě poztrácela. Pojízdných wikovů je ale v současnosti do třiceti, dalších zhruba osm by se pak dalo dát do kupy ze zbylých přibližně dvaceti dochovaných kusů,“ shrnul majitel olomoucké Veteran Areny..

Za druhé světové války byla výroba zemědělských strojů a zařízení omezena a prostějovské firmě byla vnucena výroba pro německé válečné hospodářství. V roce 1948 pak byla znárodněna a stal se z ní podnik Agrostroj Prostějov, což definitivně utnulo jakékoliv myšlenky na možný návrat k výrobě aut a obnovení hanácké automobilky.

„V současnosti je značka Wikov hodně zapomenutá, přitom jde o krásné a velmi kvalitní vozy se skvělými motory. A třeba Rolls-Royce používal tehdy podobnou karoserii jako Wikov,“ uzavřel Pešák.