Někdejší předseda představenstva OP Prostějov Milivoj Žák.

Někdejší předseda představenstva OP Prostějov Milivoj Žák. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Dnes bych dělal věci jinak, kaje se exmanažer zkrachovalého OP Prostějov

  • 2
Jeho jméno bude navždy spojené s likvidací jedné z nejslavnějších značek Hané i celého Česka - OP Prostějov. Milivoj Žák se stal předsedou představenstva v době, kdy se oděvní gigant dostal do problémů, nakonec zkrachoval a zůstaly po něm dvě miliardy dluhů. Dnes přiznává, že kdyby mohl, jednal by jinak.

Žák se stal předsedou představenstva v roce 2008. Do té doby byl OP jednou z největších textilek ve střední Evropě, která svého času zaměstnávala až 10 tisíc lidí, šila pro prestižní značky a oblékala celebrity. Prostějovu dala přezdívku Město módy.

Poté ale přišel krach, po němž zůstaly stovky věřitelů včetně švadlen, které ani nedostaly odstupné. Areál se známými nepřehlédnutelnými budovami pak loni poslala k zemi tuna dynamitu. Zachránila se pouze dílna měřenek, obleků na míru, kterou dodnes provozuje jedna místní firma.

„Chápu, že jsou lidé rozčílení a pokud se ptáte, jestli bych něco udělal jinak, tak stoprocentně. Tuto chybu uznávám,“ říká nyní v rozhovoru pro MF DNES Žák.

Dnes už jste zase docela zaměstnaný člověk. Termín našeho setkání jsme museli měnit, protože jste byl v Holandsku, pak na Slovensku. Čím se živíte?
Dělám to, co umím. Živím se obchodem. Využívám toho, že mě ještě pár lidí v oboru zná a mohu předložit nějaké zkušenosti. Dělám i v cestovním ruchu průvodce. Člověk musí nějak pokračovat.

Vyděláváte víc, než v OP?
Určitě ne. Ty doby už se nevrátí.

My se ale vraťme. Jak jste se vlastně k OP Prostějov dostal?
Do města jsem se přiženil. Předtím jsem dělal v Praze v podnikové kontrole. V roce 1984 mě v OP vzali na stejné místo, do kontroly. Po třech letech jsem se stal asistentem ekonomického ředitele a postupně až vedoucím marketingu. Skončil jsem jako obchodní náměstek.

Milivoj Žák

Někdejší předseda představenstva OP Prostějov Milivoj Žák.

Narodil se v roce 1957 v Kroměříži. Vystudoval ekonomickou fakultu Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině. Krátce pracoval jako výpravčí, výzkumný pracovník a dopravní specialista. V OP působil od roku 1984 jako kontrolor, plánovač, marketingový specialista, obchodník, manažer prodejen a obchodní náměstek. Od srpna 1998 byl členem představenstva OP, od srpna 2008 do listopadu 2012 předsedou představenstva. Nyní pracuje jako průvodce a zabývá se obchodem. Je ženatý, má tři syny. Píše povídky, rodinné kroniky a zajímá ho historie a umění.

Kdy jste si poprvé uvědomil, že sázka hlavně na módu a konfekci byla chyba?
To vím přesně. Bylo to v době, kdy přišly ekonomické výsledky za první čtvrtletí roku 2008. Tehdy jsem pochopil, že OP je příliš těžký a může se potopit. Samozřejmě i předtím byly dílčí krize, ale ty vždycky přešly. OP závisel na zakázkách, a když byly, podnik fungoval. Do té doby se zakázky vždy nějakým způsobem dohnaly. Rozvíjeli jsme i maloobchod, který dělal miliardové obraty. Měli jsme 122 prodejen, třeba i v Rakousku nebo Litvě.

Co se v roce 2008 přesně stalo?
Většina výroby OP závisela na libře. Koncem roku 2007 došlo k silnému poklesu libry, což způsobilo velké ztráty. A přišly také ztráty z derivátových operací. Ty spočívají v tom, že si na nějakou dobu zajistíte kurs, což je samozřejmě spekulace a trochu riziko. Do té doby tyto operace fungovaly, ale v roce 2008 se najednou objevila obrovská ztráta. V dubnu 2008 to bylo 300 až 400 milionů, což OP nikdy dřív neměl. To vyděsilo banky, Českou spořitelnu, Raiffeisenbank a Citibank, které nařídily forenzní audit. Ten konstatoval, že OP špatně dopadne, pokud se něco radikálně nezačne dělat.

Už od roku 2002 měl OP miliardový úvěr. S ním nikdy nebyly potíže?
Byl to provozní úvěr ve výši 1,8 miliardy, s nímž jsme běžně žili a splatili ho včetně úroků. V roce 2007 se obnovil ve výši 1,2 miliardy. Syndikát bank si nás pečlivě prověřil, jinak by ho neobnovil. Zdá se to moc, ale obraty byly kolem tří miliard. Banky neměly obavy. My jsme navíc stále dělali něco nového. Rozšiřovali jsme síť prodejen, rozvíjeli měřenky. Byli jsme první, kteří tuto technologii vymysleli, vytvořili jsme dokonalý systém, webové aplikace, a díky tomu jsme dostávali zakázky od náročných zahraničních zákazníků, kteří dobře platili. Dělali jsme i profesní módu, oblékali České aerolinie, olympioniky, sportovní týmy, České dráhy, hasiče. Až do roku 2008 byl OP v plusu. Ze začátku to byly stamiliony, nakonec miliony, ale nikdy nebyl ve ztrátě.

Proč v roce 2008 padl dlouholetý ředitel František Tuhý?
Museli jsme reagovat na forenzní audit. Existovaly dva názory. Pan Tuhý měl svůj, kdežto většina představenstva jiný. Vznikl konflikt, který vyústil v odvolání pana Tuhého z pozice předsedy představenstva.

To mi vysvětlete. Vždyť to byl majoritní akcionář OP.
Na představenstvu šlo o hlasování a pět členů ze sedmi bylo pro odvolání. Pan Tuhý to mohl zvrátit jen na valné hromadě, na představenstvu nemohl uplatnit svých přes padesát procent akcií, ale jen jeden hlas. Samozřejmě valnou hromadu svolal. Nicméně vznikla akcionářská dohoda, že je potřeba pokračovat jednotně a nastolit tvrdý restrukturalizační režim. Na valné hromadě se změnily stanovy na německý model a pan Tuhý se stal předsedou dozorčí rady. Byl najat krizový manažer a začala restrukturalizace.

Před soudem, kde byl za neoprávněné vyplacení prémií přes 26 milionů, se pan Tuhý, který byl později zproštěn, hájil, že za krach může management, který přišel po něm. Co na to říkáte?
To je nesmysl. To ani nešlo. Zůstal největším akcionářem a bez jeho hlasování na valné hromadě by nic neprošlo. Navíc dozorčí rada byla dle německého modelu hlavním orgánem. Mohl cokoliv zablokovat.

V roce 2008 tedy nastoupil krizový manažer a začal škrtat. Už bylo pozdě?
Nastala euforie, všichni měli snahu přenést OP přes špatné období i za cenu úspor, zeštíhlení, omezení výroby, redukování neefektivních zákazníků...

Mimochodem, tehdy v létě jste na setkání s novináři říkal, že se OP opět nadechuje. To moc neodpovídalo realitě, že?
Proč jsem to říkal? Za prvé jsem tomu věřil a za druhé jsem z obchodních důvodů nemohl říkat, že je něco špatně. Největší problém začal až v říjnu 2008. Těžce nás poškodila nastupující hospodářská krize, což dnes nikdo nechce slyšet. Ale zakázky byly najednou rušeny, na přísliby nikdo nereagoval, trhy šly dolů a všichni hromadně odříkali. To byl rozhodující zlom. Dnes mohu říct, že se OP zbortil vlastní vahou, byl příliš těžký.

Kdybyste dnes mohl nějaké rozhodnutí změnit, co by to bylo?
Rozhodně bych restrukturalizaci nezačal v roce 2008, ale o pět let dřív. To ale říkám zpětně, když už vím, jak to dopadlo. Tehdy nás to ani nenapadlo. Dělali jsme módu pro vlastní prodejny, šili jsme pro zahraniční zákazníky to, co si přáli. Po pravdě jsme vůbec neuvažovali, jestli to děláme dobře, nebo ne. Všem nám šlo o to vydržet. Je to samozřejmě jistá pohodlnost manažerů. Pokud to jde a je nějaký zisk, tak jakoby je všechno v pořádku a proč něco měnit. Navíc proč znervózňovat trhy nějakými radikálními opatřeními. Zákazníci nás bedlivě sledovali, zda nemáme nějaké výkyvy, nedostatek peněz, a hned by zvažovali, že dají zakázku jinam. V roce 2008 už však bylo pozdě a to je můj díl odpovědnosti.

Život a zánik areálu OP

Pohled na areál Oděvního podniku Prostějov v šedesátých letech minulého...
Letecký snímek někdejšího areálu OP Prostějov.
Ze známých budov OP Prostějov už zbývá jen skelet. I ten navíc brzy zmizí, v...
Demolice hal Oděvního podniku Prostějov

Ještě mi vysvětlete, jak může podnik v plusu za pár měsíců nasbírat dluh přes dvě miliardy?
Především šlo o ten provozní úvěr. Jestliže jeho splácení přerušíte, připočtete úroky, ztrátu z derivátových operací a dluhy dodavatelům, tak najednou máte dvě miliardy. OP přitom úvěr splácel, poslední splátka byla ještě v roce 2009.

Ale dodavatelům OP neplatil, věřitelů zůstalo přes pět stovek...
Aby nevznikl mylný dojem. My jsme nikdy neměli punc notorických neplatičů a v podstatě až do konce roku 2009 jsme platili. Pokud vznikl nezaplacený dluh, dohodl se splátkový kalendář.

Tak proč tedy banky v lednu 2010 stoply provozní úvěr a vlastně podnik poslaly ke dnu?
V lednu banky odmítly pokračovat ve financování a požadovaly splacení úvěru. Myslím, že zpanikařily, a dodnes nevím proč. Přes Vánoce 2009 jsem ležel v nemocnici a do médií se dostala zpráva, že OP je tunelováno jedním z majitelů a že existují plány na vyvádění majetku. Rozhodující věřitelé řekli, že OP dál financovat nebudou. Pro nás to byl šok. Kdyby banky povolily ochranu před věřiteli, mohlo se ještě něco dělat, maloobchodní síť vynášela dobře, ale na základě nějaké paniky banky řekly konec.

Kde se ta zpráva vzala?
Asi z jedné z těch bank. Nevím.

A byla to pravda?
OP nikdo netuneloval ani nevytuneloval.

No, stále běží několik vyšetřování či soudních procesů. Věřitelé, propuštěné švadleny bez odstupného by možná ještě pochopily manažerské chyby, ale asi se nesmíří s milionovými odměnami šéfům, podezřeními na kšefty s příbuznými při pronájmech prodejen, vyvádění peněz přes podezřelé smlouvy, machinace se zástavami. Vy sám ve dvou kauzách figurujete...
To je nesmírně nešťastné. Hájil jsem se u soudu a vše vysvětlil. A co se týče milionových odměn pro pana Tuhého, soud ho osvobodil.

A právě to lidi rozčiluje.
Kolikrát se i mně stává, že mě lidé napadnou na ulici, což není příjemné. OP byl v Prostějově dlouhá léta, a najednou to někdo zavedl do konkursu. Chápu, že jsou lidé rozčílení a na jejich místě bych byl asi také. I mně takový konec nesmírně vadí, protože jsem v podniku strávil nejproduktivnější a nejlepší roky. Dařilo se, vše klapalo, OP byl na výsluní. A naráz to dramaticky a smutně skončí. Měl jsem z toho velké deprese, ale život jde dál a každému jsem ochoten popovídat, jak to bylo.

28. června 2014

Jak to tedy bylo s vašimi odměnami?
Například v roce 2007 jsem měl odměny 600 tisíc, což se může někomu jevit moc, ale vzhledem k tomu, že firma dělala miliardové obraty, to zas až tak moc nebylo. Od roku 2008 odměny nebyly.

Jste dnes bohatý člověk?
To určitě ne a musím se sakra otáčet, abych se uživil.

A svědomí máte čisté?
Pokud to směřujete k tomu, zda jsem v OP někdy vzal něco, co jsem neměl, tak nikdy ani korunu, která by mi nepatřila. Neměl jsem to zapotřebí, byl jsem dobře placený. Svoji míru odpovědnosti mám, ale nikdy to nebylo na kriminální bázi. Pokud se ptáte, jestli bych něco udělal jinak, tak stoprocentně. Tuto chybu uznávám.

Krach, kauzy i demolice. Data, která otřásla obrem

18. ledna 2010 - Brněnský krajský soud zahájil insolvenční řízení s OP a v květnu vyhlásil konkurz. Dluhy za 2,15 miliardy přihlásilo 555 věřitelů.

2010 až 2014 - Probíhalo propouštění, uzavírání prodejen a prodej poboček, zásob, ochranných známek a hlavního areálu OP.

červen 2012 - Poslední funkční část OP, výrobu obleků na míru, koupil prostějovský výrobce šicích strojů AMF Reece CR. Výroba dodnes funguje.

2013 - Policisté obvinili bývalého ředitele OP Františka Tuhého z toho, že si v letech 2004 až 2008 neoprávněně vyplatit prémie ve výši 26,3 milionu korun.

únor 2014 - Společnost Astria Group koupila za 58 milionů korun opuštěný areál podniku ve Vrahovicích v Prostějově.

26. června 2014 - Krajské státní zastupitelství v Brně oznámilo, že pět bývalých členů představenstva OP je obviněno z předlužení podniku.

28. června 2014 - Tuna dynamitu poslala k zemi areál OP ve Vrahovicích.

3. února 2015 - Brněnský krajský soud potrestal Tuhého za zpronevěru 26,3 milionu korun pěti lety vězení a desetiletým zákazem zastávat vrcholnou manažerskou funkci. Peníze měl Tuhý vrátit.

2. června 2015 - Vrchní soud zprostil Tuhého obžaloby. Soud uvedl, že firmě nevznikla škoda, protože v době, kdy jí Tuhý šéfoval, měla podle soudců stamilionové zisky.

18. června 2015 - U soudu v Prostějově začal proces s dalším manažerem OP Milivojem Žákem. Podle žalobců odešlo z firmy při podezřelých obchodech kolem pěti milionů.

červenec 2015 - Tuhý čeká na proces, ve kterém mu hrozí až osm let vězení. Podle žalobců šel na ruku své dceři a zeťovi při pronájmech podnikových prodejen v Prostějově. Z textilky tak zmizelo více než 10 milionů.