V sedle pod Drátníkem ve Žďárských vrších Jarošovi přátelé a podporovatelé odhalili kamenný monument. Z části je zapuštěný do země, navěky bude připomínat fenomenální výkon dobrodruha z Nového Města na Moravě. Výtvarník Jan Svoboda z Radňovic opracoval kámen, který našli jen pár stovek metrů odtud. Na úspěšné výstupy odkazují názvy vrcholů a letopočty.
Celý Den pro Radka připravili jeho nejbližší jako překvapení, hlavní body se podařilo utajit až do slavnostního odhalení. „Dostali mě. Je to nádherné, asi bylo poznat, že se mi nahoře líbí,“ vyznal se Jaroš, když vyšplhal na skalku a vrátil se z výšky na zem. „Je to jeden z nejkrásnějších koutů Vysočiny, tady jsem před lety začínal lézt,“ připomněl, že k Drátníku nedaleko Blatin na Novoměstsku má speciální vztah.
„Je to strašně přitažlivé místo, souběh sedmi různých cest, často tudy jezdíme na kole,“ líčila Jarošova partnerka Olga Růžičková, proč padla volba právě na tuto lokalitu.
Den pro Radka byl oslavou Koruny Himálaje a zároveň poděkováním. „Když opadl nápor na Radka, který zažíval po návratu z K2, dostala jsem nápad zorganizovat něco, kde bychom poděkovali všem, kdo ho finančně, materiálně i jinak podporovali. Ke společnému setkání všech nikdy nedošlo,“ objasňuje Růžičková smysl akce.
Dorazil také mistr světa v běhu na lyžích Martin Koukal, který s Jarošem vystoupil na Cho Oyu. Společně s hlavním hrdinou u panelů připomínajících jednotlivé osmitisícovky oživili vzpomínky na himálajská dobrodružství.
V Blatinách se sešlo několik stovek lidí. Někteří si dokonce potěžkali „plnou polní“, tedy batoh s nejnutnějším vybavením pro výstup. Hmotnost? Zhruba 25 kilogramů. „A to si představte, že tam nahoře máte mnohem méně kyslíku,“ usmíval se při pohledu na zkroucené postavy Jarošův dlouholetý parťák Petr Mašek.
Nadosmrti zajištěn? V žádném případě, ujišťuje horolezec Jaroš |
Při slavnosti zazněla česká hymna, harmonikáři zahráli hit kapely Kryštof Cesta, dětský sbor z Havlíčkova Brodu si vysloužil potlesk Nohavicovými skladbami Kometa a Anděl strážný. I o něm byla řeč. „Jak známo, horolezci jsou pověrčiví. Můj anděl strážný se jmenuje Decar. Plyšový andělíček od dětí byl se mnou na posledních šesti vrcholech,“ prozradil Jaroš.
Slova díků i potlesk si užila také horolezcova maminka. Dostala velký puget růží, za každou expedici jednu. „O Radka jsem se nebála ani tak v horách, ve kterých prokázal cit, víc se strachuji, když jede k moři,“ prozradila Anna Jarošová. Právě ona během programu synovi předala žezlo, jablko a nasadila korunu. Insignie pro Krále Himálaje vytvořil pasíř Miroslav Štěpánek z Třebíče.
