RECENZE: Přichází Doktor Martin na ČT, jednooký král mezi slepými

Svérázní lidičkové s bodrým srdíčkem, hrdinové letošního televizního podzimu, vtrhli i na Kavčí hory. Po Přístavu či Vinařích II z Primy završí v pátek večer první vlnu premiérových seriálů.

Ředitel ČT Petr Dvořák v rozhovoru pro MF DNES řekl, že by raději dával do výroby původní domácí látky než licenční adaptace, ale že chybějí autoři. To je fakt.

Nicméně lze polemizovat o důvodech výběru, jestliže obě převzaté látky staršího původu, americký sitcom Raymonda neboli Rudyho má každý rád (1994) i britský seriál Doc čili Doktor Martin (2004), u nás už běžely v původní verzi. Navíc obě režíroval Petr Zahrádka, což seriálové uniformitě ještě nahrává.

Doktor Martin

55 %

Česko/Slovensko, 2015, režie Petr Zahrádka, hrají Miroslav Donutil, Gabriela Marcinková, Jitka Čvančarová, Jana Štěpánková, Milan Kňažko, 16x52 minut

Kinobox: 57 %

Ale především Doc Martin není Dr. House, tedy jedinečný světový průlom; zřejmě na něj padla volba právě proto, že se podobá figurkářskému koloritu českých seriálů v líném tempu a vlídném duchu, kde diváka nic a nikdo nezaskočí.

Sotva pražský chirurg v podání Miroslava Donutila přijde na nové působiště v Beskydech, je jasné, co ho potká: pes, kterého (zprvu) nechce, učitelka, která ho (zprvu) nechce, sestřička, která mu (zprvu) vadí, těžce nemocný pacient, který ho (zprvu) odmítá, i potíže s autem ve stylu Vesničky mé střediskové.

Uměle pěstovaný folklor kolem vztahů na pozadí malebné krajiny řadí Donutilova lékaře někam mezi Doktory z Počátků a Doktora z hor. Není drze jízlivý jako dr. House, jen suše věcný, přímý, netrpělivý a osamělý ve snaze o výrobu humoru.

Sousedům od policisty s depresí po instalatéra válčícího se synem dělá spíše poradce, psychologa, spasitele, kazatele a smiřovatele; dobro se utkává s dobrem za zvuků únavně všeobecné hudby a otřepaných tanečků pozdních námluv.

Lidová satira

Vlastně celý první díl tvoří pouze expozice, tedy úvodní představování postav, a druhý prakticky také. Starousedlíci chodí nováčka okukovat, popíjejí kávu z kelímků a hartusí kvůli třicetikorunovému poplatku, jejž seriál vyvolal z propadliště dějin za účelem lidové satiry. Kde není co vyprávět, vadne i herectví – někdy měrou, která až zaráží.

Teprve ve třetím díle, který se točí kolem záhadné místní epidemie, se konečně začne něco dít. Byť natolik průhledně, že se podezřelá lahev s vodou zabírá v názorném detailu, a s přímočarou švandou plynoucí z poznatku, že proti průjmu není ani lékař imunní.

Po třech dílech zkrátka člověk těžko hledá, čím se liší Doktor Martin od ostatních českých seriálů. Nešíří nevkus, jen kolovrátkovou náladu. Kosmetický rozdíl tkví alespoň v postavě Václava Kopty, jejíž vtip si nese záhrobní nádech bez šaškování; jí patří pět procent navíc.

Po třech dílech zkrátka člověk těžko hledá, čím se liší Doktor Martin od ostatních českých seriálů.