V Srbsku a Maďarsku může být nyní podle Chovance až 250 tisíc lidí, kteří se budou chtít dostat do Německa. „To je migrační vlna, která, řekněme, ohrožuje Českou republiku. A když se podíváte do Turecka, do Kurdistánu, máte na pochodu několik milionů lidí, kteří hledají nový domov. Toto je nejvážnější uprchlická krize od druhé světové války,“ připouští vážnost situace.
Přesto věří, že je Česko připraveno. Pokud bude třeba, může policii zastoupit armáda a Vězeňská služba, jako je tomu ve Vrběticích, kde armáda pomáhá s hlídáním areálu. A i v případě většího počtu uprchlíků má prý stát v záloze další objekty, které mohou sloužit jako uprchlické tábory. „Vznikne jich tolik, kolik bude potřeba,“ dodává Chovanec.
Řešením uprchlické krize podle něj nejsou ani povinné kvóty, ani uzavírání státních hranic. Kvóty totiž podle Chovance nedávají smysl, protože azylanti by stejně hned odjeli do Německa, a hranice lze podle evropských pravidel uzavřít jen na šest měsíců. „Hlavně musíme bránit vnější hranici Schengenu. Jsme připraveni k formování mezinárodních policejních sil, jsme připraveni, aby naši lidé sloužili v Maďarsku, Itálii, Řecku. To je jediné řešení. A ne zavírat hranici, byť si to řada lidí přeje,“ tvrdí ministr.
Kromě toho, že podle něj Evropa podcenila migraci jako celek, poukazuje na nevyváženost finanční pomoci jednotlivým zemím. „V rámci ochrany hranice Schengenu dostala Itálie a Řecko 160 milionů eur a Maďaři 1,6 milionu eur,“ podivuje se. Právě přes Maďarsko přitom do Evropy aktuálně míří nejvíc běženců (více o situaci v Maďarsku si můžete přečíst zde).
Povinné přerozdělování běženců prosazuje zejména Německo a Francie, východ Evropské unie však vidí řešení krize spíše v ochraně vnějších hranic evropského společenství. Problematiku uprchlíků budou v pátek řešit v Praze premiéři zemí visegradské čtyřky, tedy Maďarska, Polska, Slovenska a České republiky. Chtějí najít společnou pozici, kterou by měli zastávat při následných jednáních unie.
Uprchlíci v Maďarsku odmítli jít do tábora. Chtějí dál na západ:
