Během uplynulých dnů pobřežní stráž ve Středozemním a Egejském moři zachránila...

Během uplynulých dnů pobřežní stráž ve Středozemním a Egejském moři zachránila na sedm tisíc uprchlíků (4. května 2015) | foto: Reuters

Zamoří migranti Evropu žloutenkou a TBC? Nepanikařme, uklidňují lékaři

  • 262
Příliv migrantů do Evropy s sebou nese zdravotní rizika. Společně s běženci cestuje přes Středozemní moře řada bakterií, virů a nejrůznějších parazitů. Mezi Evropany se začíná šířit strach z epidemie tuberkulózy, žloutenky nebo dokonce AIDS. Lékaři riziko připouští, nemělo by se však přeceňovat.

„Zajímala by mě věc, o které se vůbec nikde nepíše a nemluví. V Itálii udělali zdravotní test třem tisícům utečenců. Výsledek je takový, že 20 procent z nich má AIDS, dalších 20 procent žloutenku, 13 procent otevřenou tuberkulózu a 90 procent z nich nějaké parazity, na které nemáme léky a neumíme s nimi bojovat,“ napsal do diskuze na serveru iDNES.cz jeden ze čtenářů. Příspěvek vzbudil mezi diskutujícími silné ohlasy, redakce se proto rozhodla čísla ověřit.

Uprchlická krize

Obrátila se na Evropskou komisi, její odborníci na migraci ovšem o zmíněném testování nemají žádné informace. Podobné statistiky si nevedou ani Lékaři bez hranic, kteří o migranty pečují v řeckých a italských přístavech. „Takové testy dělat ani nesmíme, bylo by to navíc velmi nákladné,“ uvedla jejich mluvčí Míla Janišová.

„Takovouto publikaci jsem neviděl, ale k dílčím číslům se dostat dá,“ řekl iDNES.cz epidemiolog a předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. 

Parazitům se ubráníme

Zdravotníci podle něj před nedávnem zveřejnili například údaje o žloutence. „Mezi imigranty se její prevalence pohybuje někde na úrovni 21 procent, což se zmíněným číslem koresponduje,“ uvádí Prymula, který je rovněž ředitelem Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Mimo realitu podle něj nemusí být ani zmíněných 13 procent pacientů s tuberkulózou, přesná čísla se však nedají získat. Je podle něj rovněž jasné, že s sebou běženci z Afriky přivážejí i místní parazity.

„Nechci spekulovat o přesném čísle, ale samozřejmě bude velmi vysoké. Polemizoval bych ovšem s tím, že jsou to parazité, proti kterým nemáme léky. Když se někdo vrátí z tropů, kde pobýval mimo hotely, tak standardně probíhá parazitární léčba. Nemám povědomí o tom, že bychom v tom nebyli úspěšní,“ uklidňuje Prymula. Korektní podle něj nejsou ani údaje o HIV pozitivních pacientech, rozšíření této nemoci se napříč Afrikou výrazně liší.

Podívejte se, jak vypadají prohlídky migrantů v italském přístavu:

Uprchlíky trápí dehydratace i střelné rány z války

Redakce iDNES.cz se rozhodla zmapovat, jaká onemocnění by migranti z Afriky a Blízkého východu mohli do Evropy přivézt a zda skutečně hrozí epidemie, před nimiž odpůrci běženců často varují. Kromě Romana Prymuly jsme oslovili také Doru Jedličkovou, infektoložku pražské nemocnice Na Bulovce a spolupracovnici Lékařů bez hranic.

„Ti lidé mají za sebou poměrně náročnou a drahou cestu. Je možné předpokládat, že do Evropy pocestuje někdo, kdo na to zdravotně a fyzicky má. Jsou to relativně mladí a zdravě vypadající jedinci. Pokud jsou na záchytných lodích ošetřováni, většinou se jedná o potíže vzniklé během cesty,“ líčí Dora Jedličková. Migranty podle ní trápí hlavně dehydratace, někteří si z válečných zón přiváží také neléčená střelná poranění.

Na přeplněných lodích se podle Jedličkové rychle šíří průjmová onemocnění a nejrůznější kožní infekce. „Nepředpokládám ale, že by se to rozšířilo mezi Evropany, protože styk mezi uprchlíky a běžnou populací je zcela minimální. Určitě se to nerozšíří do takové škály jako třeba kontaminovaná pitná voda, která v pražských Dejvicích nakazila pět tisíc lidí,“ říká lékařka.

Podobné infekce mají zpravidla velmi krátkou inkubační dobu, propuknou tedy ještě na lodi a přijde se na ně nejpozději při zběžné lékařské prohlídce, kterou musí migranti v řeckých a italských přístavech absolvovat. Lidé s horečkou nebo jinými příznaky akutního onemocnění končí v péči lékařů.

Do sicilského přístavu Augusta dorazila sběrná loď Lékařů bez hranic s 320...
Do sicilského přístavu Augusta dorazila sběrná loď Lékařů bez hranic s 320...

Do sicilského přístavu Augusta v úterý dorazila sběrná loď Lékařů bez hranic. Přivezla 320 pasažérů, někteří z migrantů však cestu přes Středozemní moře nepřežili.

Přenosu HIV zabrání ochrana, radí lékařka

Mezi africkými migranty se oproti Evropanům dá očekávat vyšší podíl lidí nakažených virem HIV. O dvaceti procentech se ovšem dá mluvit jen velice těžko. „V jednotlivých zemích Afriky se promořenost populace pohybuje od 0,3 procenta až do poměrně neuvěřitelných 23 procent,“ uvádí Roman Prymula.

Největší podíl HIV pozitivních obyvatel hlásí trojice jihoafrických zemí - Lesotho, Botswana a Svazijsko. Jejich obyvatelé to však mají ke Středozemnímu moři příliš daleko a do Evropy se rozhodně ve velkém nehrnou. Obavy z epidemie AIDS zanesené běženci jsou podle lékařů plané i proto, že se šíří jen krví a pohlavním stykem.

„Ví se, že v migrantské komunitě v Itálii je prevalence HIV oproti Italům asi čtyřikrát vyšší. Nepochybně se v těchto komunitách budeme s onemocněním potkávat na podstatně vyšší úrovni,“ říká vakcinolog Prymula. Nedomnívá se však, že by se Evropané plánovali s běženci příliš dramaticky mísit.

„HIV pozitivní osoby máme i v České republice a pokud někdo z diskutujících neplánuje mít pohlavní styk s uprchlíky, tak se viru bát opravdu nemusí. Pokud ano, tak by se měl samozřejmě chránit. Je to nákaza, které se dá velice lehce předejít,“ okomentovala zvěsti o hrozící epidemii, které se šíří českým internetem, infektoložka Dora Jedličková.

Tuberkulóza je skutečné nebezpečí, řádí však i v Evropě

O poznání vážnější jsou obavy z epidemie tuberkulózy. „Do Itálie už se zatáhly kmeny, které jsou rezistentní téměř na všechno,“ varuje Roman Prymula. Největší riziko rozšíření mezi Evropany připisuje plicní chorobě i Dora Jedličková, nemoc se totiž snadno šíří vzduchem - takzvaným kapénkovým rozsevem.

Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung před časem přinesl obsáhlou reportáž o tom, že v okolí Frankfurtu nad Mohanem se v přistěhovalecké komunitě pohybují stovky lidí s neléčenou tuberkulózou. Zvýšený výskyt tuberkulózy zaznamenali i čeští lékaři. Navrhují, aby se běženci z rizikových zemí museli povinně podrobit rentgenovému vyšetření plic (více se dočtete zde).

Afrika však není zdaleka jediným místem, odkud by do Česka i dalších evropských zemí mohla tuberkulóza dorazit. Ve značné části východní Evropy, zejména na Ukrajině a v dalších postsovětských zemích, jde o poměrně běžné onemocnění. I odtamtud přitom přichází uprchlíci.

„Tihle lidé už tady jsou, přišli sem naprosto legálně a tuberkulózu mohou mít také. Pokud se nebojíme jich, neměli bychom se bát ani uprchlíků, kteří sem přicházejí. Ti lidé museli něco vydržet, což bych nepředpokládala u pokročilého stádia tuberkulózy, kdy se lidé už dusí kašlem a jsou vyčerpaní nemocí,“ míní Jedličková.

Migranty přiváží do Athén trajekt po tisících:

15. srpna 2015

Malárie do Evropy nemíří, žloutenka už tady je

Migranty z afrických zemí často sužuje žloutenka, a to ve všemožných podobách. Setkat se mezi nimi můžeme s hepatitidou typu A, B i C. S výjimkou takzvané nemoci špinavých rukou, tedy virové hepatitidy A, se nemoc přenáší podobně jako vir HIV - tedy pohlavním stykem nebo krví, často mezi narkomany.

„Pokud se nehodlám s uprchlíky dělit o své jehly nebo s nimi mít sexuální styk, přenos bych nepředpokládala,“ podotýká Dora Jedličková. Žloutenka typu A se mezi populací šíří snadno, epidemie však může propuknout i bez migrantů. V Praze a Středočeském kraji se to stalo v roce 2008, nákaza postihla tisíce Čechů a její původní zdroj se nepodařilo odhalit.

Proti žloutence typu B existuje očkování. Většina českých dětí je proti nákaze imunní díky hexavakcíně, kterou dostávají už v druhém měsíci života. K dispozici je i vakcína proti infekční hepatitidě A, kterou využívají třeba i lidé cestující do Afriky.

Pasažéry chatrných bárek a vyřazených nákladních lodí, kteří na vlnách Středozemního moře sní o novém životě, mohou trápit i další onemocnění, na které Evropa není připravená.

Choroby jako malárie, leischmanióza nebo spavá nemoc však k přenosu mezi lidmi potřebují konkrétní druhy hmyzu, který na starém kontinentě nežije. Malárii by sice teoreticky mohl šířit i běžný komár, odborníci však její epidemii vylučují.

Infektoložka Dora Jedličková je přesvědčena, že strach některých Čechů z epidemií rozpoutaných letošní uprchlickou vlnou je planý. Roman Prymula ovšem souhlasí s tím, že riziko postupně roste. „Jejich promořenost je nepochybně vyšší než v evropské populaci. Čím více migrantů tady bude, vždycky to zvýší počet případů v Evropě,“ říká vakcinolog.

„Pokud by se sem dostalo onemocnění jiného kalibru, mohlo by to být třeba i polio, tak tady samozřejmě vždycky bude riziko,“ míní Prymula. Poliomyelitida neboli dětská obrna se šíří zejména kontaminovanými potravinami, napadá hlavně děti a může skončit ochrnutím. „Populace je poměrně dobře proočkována,“ uzavírá však Prymula s tím, že by riziko epidemie vyvolané migranty zbytečně nepřeceňoval.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue