VIDEO: Mistr světa má záda jako letadlová loď. Hasiči závodili u Lipna

  • 1
Na Stezce korunami stromů u Lipna i pod ní závodili hasiči v soutěži Nejtvrdší hasič přežívá, která testuje sílu i vytrvalost. Formu potvrdil světový šampion v tomto sportu Jaroslav Poukar z Dačic na Jindřichohradecku.

Z lesa znějí rychlé údery těžkého kladiva. Statný muž v hasičské výzbroji s ním musí bouchnout osmdesátkrát. Pak vezme plný kanystr a běží krátkým tunelem. Po něm ho čeká odtažení figuríny vážící 85 kilogramů na vzdálenost 60 metrů. V tu chvíli už je na něm znát obrovské vyčerpání, přesto ještě přeskakuje vysokou bariéru.

Profesionální hasiči v úterý u Lipna na Stezce korunami stromů i pod ní prokazovali svou sílu a vytrvalost. Po dvou letech tam závodili v krajském kole soutěže TFA, což je nejtěžší hasičský závod, jehož název lze z angličtiny volně přeložit jako Nejtvrdší hasič přežívá.

Na start se postavilo 33 profesionálů z jižních Čech a konkurence byla obrovská. Závodil například čerstvý mistr světa do 30 let Jaroslav Poukar z Dačic či David Kubiš z Písku, který je vicemistrem světa ve starší kategorii. I to ukazuje, že jsou Češi v tomto sportu světovou špičkou.

Jaroslav Poukar, kterému je 27 let, potvrdil formu a zvítězil. V kategorii nad 35 let pak skončil první Jiří Dvořák z Tábora a David Kubiš byl druhý.

„Je to vyšší blonďák a záda má jak letadlová loď. Toho nepřehlédnete.“ Tak jeden z hasičů popsal svého kolegu Poukara, který se stal letos v létě mistrem světa v kategorii do 30 let v soutěži Nejtvrdší hasič přežívá.

V červenci jste uspěl na světovém šampionátu v Hannoveru. Jak velká tam byla konkurence?
Jaroslav Poukar: Bylo tam asi 250 soutěžících, v kategorii do 30 let jsem zvítězil, v absolutním pořadí jsem byl pátý. Byl tam třeba i závodník z Jihoafrické republiky, pak hodně zástupců evropských států, z Rakouska, Německa, Polska, Estonska, severských zemí.

Musíte se nějak speciálně připravovat? Která disciplína je pro vás nejtěžší?
Je to hodně specifický sport, kombinace síly a vytrvalosti. Bolí to a je třeba být odolný. Přiznám se, že nejméně se vždycky těším na závěrečný výběh, je hodně o vytrvalosti.

A naopak, která je nejoblíbenější?
Těžko říct, pokaždé sedne něco jiného, ale na třetí úsek si docela věřím. Je tam výstup po žebříku a pak lanem taháte nahoru hadice vážící dvacet kilogramů.

Jak dlouho už jste profesionálním hasičem?
Bude to už čtvrtý rok.

A chtěl jste se jím stát od dětství?
Dá se říct, že ano. Jsem z obce Nevcehle na Jihlavsku, kde jsou dobrovolní hasiči a požární sport tam vzkvétal.

Jsou závody o nejtvrdšího hasiče časté?
Pravidelně se účastníme českého poháru, který tvoří pět závodů do roka. Jednou za dva roky je krajské kolo a následně republikové mistrovství. Teď to máme zpestřené tím, že jsme se s kolegy z Jihočeského kraje svými výkony nominovali do reprezentace. Absolvovali jsme mistrovství Evropy v podobné soutěži, jako je TFA. Vrcholem pak bylo úspěšné mistrovství světa.

Bylo to vaše největší vítězství?
Pro mě ano. Lepší závod jsem ještě nezažil, sedlo mi to. Ale když se potkám s kluky na jiných závodech, výsledky jsou tak vyrovnané, že je třeba pět adeptů na vítězství.

Jde prodat zkušenosti ze soutěže i v praxi?
V závodě můžeme dát do výběhu maximum, při skutečném zásahu musíme síly rozložit. Když poběžíte hasit do 13. patra a ponesete proudnici a proud vody, nahoře budete mít jazyk na podlaze a už toho moc neuhasíte. Ale třeba transport figuríny je dobrým nácvikem pro praxi.