Provádět výzkumy ve vesmíru je velmi náročná práce. I díky brněnské firmě si ale astronauti na Mezinárodní kosmické stanici mohou udržovat bdělost pomocí kávy. Kávovar ISSpresso vypadá spíše jako mikrovlnná trouba, ale funguje i ve stavu beztíže.
„Vytvořili jsme v laboratořích speciální elektronické desky, které automat ovládají,“ popsal Michal Mičola z firmy G. L. Eletronic, která sídlí v areálu Jihomoravského inovačního centra.
To je ale jen zlomek práce společnosti, která získala prestižní certifikaci Evropské vesmírné agentury (ESA). Díky tomu může vyvíjet a vyrábět součásti satelitů a zapojit se do veškerých projektů, jež ESA uskutečňuje.
Pracovníci musejí nosit pláště, čepici a rukavice
Další desky plné přesné a odolné elektroniky tvoří součást satelitů, které vědci vystřelují na oběžnou dráhu Země.
„Jsou sestaveny jako skříně, které se skládají z několika takových desek. Musí být vyrobeny tak, aby zvládly extrémní podmínky ve vesmíru a pořád bezchybně fungovaly,“ dodal Mičola.
G. L. Electronic v Brně vybudovala futuristicky vyhlížející „clean room“. Speciální laboratoře splňují nejpřísnější požadavky na čistotu. Pracovníci musejí nosit pláště, čepici a rukavice, funkci součástek totiž může zhatit i malé smítko.
Když například na družici svítí slunce, začne se zahřívat na vysokou teplotu. Naopak ve stínu je velká zima. Proto rotuje a materiály musí vydržet střídání extrémních teplot. Součástky z Brna také odolávají silnému kosmickému záření.
Z Česka sice družice nestartují, ale podstatných součástek tu vzniká řada. Komponenty firmy Frentech Aerospace zajišťují, že satelity Iridium Next nové generace rozevřou bezchybně své solární panely.
A získají ze slunce energii pro svůj provoz. Projekt za v přepočtu téměř 68 miliard korun by měl v budoucnu zajistit rychlejší datové přenosy.
„Ve vesmíru máme tisíce součástek v telekomunikačních družicích. A nyní například pracujeme také na projektu, který bude udržovat stabilitu přistávacího modulu na měsíci Phobos u Marsu,“ uvedl ředitel firmy Pavel Sobotka.
Satelity vzlétnou na ruských a amerických raketách
Frentech Aerospace je nejúspěšnější českou společností zabývající se kosmem. Loňský rok byl pro ni rekordním. Tržby jí vzrostly meziročně o čtvrtinu a převýšily 200 milionů korun. I ona pracuje na projektech agentury ESA.
Tato mezivládní organizace vypisuje různé vesmírné programy, na které dává dotace. A zajišťuje i odpálení družic z kosmodromů.
Satelity se součástkami Frentechu by na podzim měly vzletět nad Zemi na amerických a ruských raketách. ESA má svůj kosmodrom zatím v jihoamerické Francouzské Guyaně.
Jihomoravské firmy se přitom mohou spolehnout, že zdejší školy jim vychovají špičkové zaměstnance.
Zatímco brněnské společnosti podnikají se součástkami z družic, experti z Vysokého učení technického (VUT) mají od května v kosmu zhruba po devíti letech dvě vlastní celá zařízení.
Britové očekávají komerční lety do vesmíru
„Vypustili jsme je ve spolupráci s americkou námořnickou akademií. Zkoumáme především věci týkající se komunikačních technologií prostřednictvím satelitu,“ okomentoval Miroslav Kasal, vedoucí Laboratoře experimentálních družic Výzkumného centra SIX VUT.
Obě družice nesou jako hlavní náklad unikátní typ vysílače, který vyvinuli právě zdejší experti. Se svými družicemi si brněnští vědci „povídají“ pomocí velkých antén na střeše Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT. Přístroje zůstanou v provozu asi dva až tři roky.
Brněnským firmám by mohly ale zakázky ještě přibýt.
Britská vláda totiž plánuje spustit první evropské kosmické letiště. Britové předpokládají, že se do roku 2030 plně rozvine komerční létání do vesmíru. Pro království by to znamenalo příliv stovek miliard korun ročně.
