Ďurišovým střeleckým maximem v české lize je šest gólů v ročníku 2011/2012. Tehdy na jeden gól potřeboval v průměru 213 minut. V aktuální sezoně je to jen 66 minut...
Však se taky hodně změnila jeho pozice v plzeňském mužstvu. Dřív byl hlavně náhradníkem, v minulé sezoně dokonce hostoval v Mladé Boleslavi, ale teď se přetahuje o místo v základní sestavě.
„Myslím, že mi to hostování v Boleslavi pomohlo, i když ten rok nebyl z mé strany nějak gólově plodný. Nechci říct, že jsem vyspěl, ale teď je to něco jiného. Každopádně jsem rád, že jsem zpátky,“ usmál se 27letý slovenský reprezentant.
A pokračoval: „Navíc teď v Plzni hraju jako hrotový útočník nebo jako podhrot. Přitom před odchodem na hostování do Boleslavi jsem nastupoval na kraji sestavy.“
Ve čtvrtek proti Vojvodině Novi Sad (3:0) nastoupil v základní sestavě, v neděli proti Olomouci naskočil jako střídající hráč na poslední půlhodinku. A rozhodl.
Nejdřív v 88. minutě doklepl do prázdné brány výbornou přihrávku Jana Kovaříka z levé strany. Přitom do té doby Plzeň jen marně dobývala olomouckou obranu.
A o chvilku později se postavil k penaltě, kterou rozhodčí nařídil za faul na Františka Rajtorala. Nekompromisní střelou nedal brankáři šanci.
„Na penaltu jsem si věřil. Štěstí, že to nebylo na bránu před kotlem, protože ta je pro nás nějaká zakletá, to bych asi nešel,“ vtipkoval Ďuriš.
Z trojice plzeňských útočníků má teď nejlepší statistiky právě on. Přitom se čekalo, že ofenzivu úřadujícího mistra potáhnou spíš Jan Holenda a Aidin Mahmutovič.
„Co jsem měl možnost z těch pár tréninků vidět, tak má dobrou sportovní formu. Utkání nakonec rozhodl, to o něčem svědčí,“ chválil trenér Karel Krejčí.
A Ďuriš dodal: „Konkurence je tu velká. Kdo je zrovna na hřišti, tak se snaží odevzdat maximum. Dneska to padlo mně, příště dá góly třeba Aidin Mahmutovič. Hlavně aby se dařilo mužstvu.“
