Stejně jako loni byl Fuksa na kilometrové trati stříbrný. Stejně jako v Moskvě ho porazil Sebastian Brendel. Ale teď to mohlo 22letého českého svalovce mrzet víc: velkou část závodu vedl, až v samém závěru ho Němcova loď předstihla...
Při rozhovoru se v něm pak mísily pocity. Smál se a radoval ze stříbra, ale zároveň v něm byla i hořkost: titul byl blízko.
Se stříbrem tedy spokojenost?
Je to super. Zlato bylo hodně blízko, dal jsem do toho vše, ale nestačilo to. Vyjel jsem si ale účast na olympiádě v Riu, což je paráda.
Vnímal jste, že se vám Brendel přibližuje?
Vnímal, doufal jsem, že mi náskok vystačí. Nevím, jestli jsem měl zrychlit, teď toho trochu lituju. Ale stříbro je paráda, třeba to vyjde příště.
Zbývaly ještě síly na konci?
Nevím, asi ne. Kdyby byly, tak zrychlím. Ale nemám z toho úplně stoprocentní pocit. I když je stříbro fajn, můžu to ještě zlepšit.
V cíli jste se pozdravil s Josefem Dostálem, rovněž stříbrným. Stihli jste si něco povědět?
Jen klasické gratulace, klišé.
Mrzí hodně, že chybělo 17 tisícin sekundy na zlato?
17 tisícin? Tak to mě se.. ještě víc. Pardon, jsem z toho mrzutý, mohlo to vyjít. Ale stříbro je parádní
Ulevilo se vám, že vyšla kvalifikace do Ria?
To mi došlo až teď, kdy jsem zjistil, že jsem druhý. Jsem spokojený s výkonem a ještě mám vyjetou olympiádu. To je úžasné, jsem hrozně rád.
Úspěšní medailisté Fuksa a Dostál a jejich první pocity:
