Před rokem získal v Moskvě stříbro na kilometru a bronz na pětistovce. Na olympiádě v Riu může patřit k hlavním českým esům. Ale nejprve se tam Fuksa musí kvalifikovat: to znamená skončit v sobotním finále do šestého místa.
Cestu k boji o medaile si Fuksa zajistil bleskově! S přehledem vyhrál obě své jízdy, krátce pohovořil s novináři, zkontroloval svou loď a vyrazil na autobus.
Koncentrovat se na další boje.
Co vám napověděly první dvě jízdy?
Jsem na sto procent spokojený. Jsem ve finále, takže parádička.
Z které máte lepší pocit?
Musím říct, že v semifinále se mi jelo lépe. I když jsme před ní měl trošku nervy, protože jsem měl za soupeře Kanaďana (Mark William Oldershaw), který byl třetí na olympiádě, a Rus Štokalov taky není úplně lehký soupeř. Nakonec jsme postoupili všichni tři, takže jízda byla docela rychlá a já jsem rád, že pro mě skončila vítězně.
Měl jste velký náskok, závěr už jste vypustil záměrně, že?
Závěr jsem vypustil úplně, ale to už bylo kousek do cíle, nemusel jsem se o nic bát. Celou trať jsem kontroloval a hlídal jsem si to a měl jsem před ostatními lehký odstup, abych byl schopen rychle zareagovat, kdyby začali finišovat. Poslední dvoustovku jsem zrychlil, vyhrál jsem, takže paráda.
Váš otec Petr říkal, že je tu těžká voda...
... to mi ani nepřijde. Trénuju v Nymburce, kde je těžká voda taky. Jsem na to zvyklý, tak mi to nevadí.
Jak vám tedy sedí kanál?
Ani nevím. Mám hrozně rád kanály, kde je vratný kanál, což tady není. A ač to nevypadá, dostáváme strašné vlny, stojí nás to příliš sil, což mi hrozně nevyhovuje. Ale je to pro všechny stejné. Kdo se s tím líp popere, tak vyhraje.
