Krabice s kazetami našla v roce 2001 jedna afgánská rodina a odnesla je do obchodu. Taliban, který byl právě svržen, hudbu zakazoval a pásky se daly zpeněžit.
Dověděl se o nich ale kameraman CNN a přesvědčil majitele, aby je odevzdal, protože mohou obsahovat důležité informace. Byla to zvuková knihovna al-Káidy, kameraman se tak nemýlil.
Pásky se v roce 2003 složitou cestou dostaly až k americkému odborníkovi na arabskou literaturu a kulturu Flaggovi Millerovi. „Byl jsem naprosto ohromený,“ uvedl při vzpomínce na den, kdy obdržel dvě napěchované krabice plné kazet. „Nespal jsem tři dny a jenom jsem přemýšlel, jak to vše zpracovat,“ pokračuje Miller. Kazety obsahovaly kázání, písně i rozhovory a Miller je jediný, kdo je všechny slyšel.
Pásky z let 1960 až 2001 zachycují hlasy více než 200 lidí včetně bin Ládina. Ten se poprvé objevuje na záznamu z roku 1987 z bitvy afghánských mudžáhidů se sovětským komandem.
Bin Ládin v té době zanechal pohodlného života v Sadské Arábii a dal se do boje proti vetřelcům. „Budoval si pověst výkonného bojovníka, což nebylo lehké. Považovali ho za dandyho, který se obouval do značkových bot. Ale byl vynalézavý a uměl se prodat a ty záznamy o tom svědčí,“ říká Miller.
Brojil proti umírněným muslimům
Bin Ládin sice začal později brojit proti USA, ale několik let se zaměřoval na muslimy, kteří nesouhlasili s jeho striktní interpretací islámu. „Byli to především šíité, iráčtí baasisté, komunisté a egyptští násirovci,“ vysvětluje Miller. „Bin Ládin chtěl vlastně rozpoutat džihád a zjistit tak, kdo je pravý muslim,“ dodává expert.
Západní hudba na páskách není, ale sbírka překvapivě obsahuje nahrávku se zpěvem alžírského Žida, který vystupoval pod jménem Enrico Macias. „Existence těchto nahrávek naznačuje, že si někdo jeho písně užíval i přes riziko toho, že by mohl být považován za kacíře,“ myslí si Miller.
Klíčovou roli v rekrutování mudžáhidů hrály islámské hymny, které oslavovaly dramatické bitvy. „Pro mnohé z nich vedla cesta k džihádu právě skrze srdce,“ domnívá se Miller. „Takové písně mají emocionální náboj, přinášejí zvuky z bojiště, o kterém mnozí z nich slyšeli pouze v televizi,“ dodává Miller.
Útoky na USA jen naznačoval
Dalším hlasem, který se na páskách nečekaně objevuje, je hlas indického duchovního Mahátmy Gándhího, kterého bin Ládin označuje na záznamu z roku 1993 za inspiraci. Tehdy poprvé vyzývá k akci proti USA - k bojkotu amerických výrobků.
„Uvědomte si případ Británie, říše, nad níž slunce nezapadalo. Byla nucena odejít z jedné ze svých největších kolonií, když Gándhí vyhlásil bojkot britského zboží. My musíme udělat totéž s Amerikou,“ říká bin Ládin bez zmínky o násilí.
„To se změnilo roku 1996, když odešel do Súdánu. Kvůli tlaku USA přišel roku 1994 o občanství Saúdské Arábie a téměř o všechny své peníze. Aby stmelil své extremistické stoupence, musel přijít s něčím mimořádným, a to udělal v projevu v Tora Bora roku 1996,“ říká Miller.
Tato řeč se považuje za bin Ládinovo vyhlášení války. Miller si ji na jedné kazetě celou poslechl a říká, že tak to přesně není. Poslední třetina jsou básně. „Vyzývá k boji proti USA, ale v kontextu větší bitvy, boje proti korupci v Saúdské Arábii,“ tvrdí Miller.
Zmínka o atentátech na USA z roku 2001 se objeví jenom jednou, a to na záznamu ze svatby bin Ládinova strážce Umara. „Je tam hodně smíchu, ale když začal mluvit bin Ládin, smích ustal. Hovořil o neurčitém plánu, a o tom, že se brzy všichni doví velkou novinu. Prosí boha, aby bratrům zajistil úspěch. Týká se to letadlových útoků, protože tam hovoří specificky o USA,“ líčí Miller.
Nejhledanějšího muže světa zabilo v roce 2011 americké komando v pákistánském městě Abbottábád asi padesát kilometrů od Islámábádu. Zakladatel al-Káidy se zde pět let skrýval ve svém sídle.
Usáma bin Ládin se před svou smrtí ukrýval v luxusní vile v Pákistánu:
3. května 2011 |