Antonie Chrástecká, která po návratu ze zajetí vyčerpaná a pohublá děkovala svým zachráncům, se pozvolna vrací do života, který žila před únosem v březnu 2013. Stala se koordinátorkou programu Pět P pomáhajícího znevýhodněným dětem.
Její kamarádka Hana Humpálová podle několika lidí, kteří s ní byli po návratu v osobním kontaktu, dál žije podle víry, kterou přijala ve svém zajetí.
Ani jedna z žen nevystupuje na veřejnosti a obě odmítají mluvit s novináři. Krátce po návratu pouze zaslaly děkovný dopis úřadům, které se podílely na jejich záchraně - mezi nimi i na ministerstvo vnitra, pod které spadá civilní rozvědka. Osobně pak dívky nabídly podporu rodině kuchaře Pavla Hrůzy, kterého v březnu unesli ozbrojenci z ropného pole v Libyi.
Podle MF DNES musely obě ženy strávit minimálně část svého zajetí uvnitř muslimské rodiny. Experti tak usuzují z jejich znalosti běžných zvyků, které by v izolaci nezískaly.
Odborníci také zpochybňují způsob, jak se Hana a Antonie dostaly do Turecka, kam je měli přivézt pracovníci IHH, největší humanitární organizace v muslimském světě. Zdroj redakce uvedl, že místo pozemní cestou mohly být do země přepraveny letadlem, což je podle něj nestandardní.
Ženy toho o průběhu svého věznění mnoho neřekly. Naznačily pouze, že se po celou dobu nemohly volně pohybovat. O jejich vysvobození nechtějí mluvit ani zdroje z bezpečnostní komunity, ohrozilo by to prý další unesené. Politici stále popírají, že by za ně Česko platilo výkupné, ač to tak podle některých zpráv vypadá.
Zprvu ale měla unesené dívky osvobodit vojenská operace, kterou ve spolupráci s americkou armádou chystala česká vojenská rozvědka. Operace však nakonec selhala, protože kvůli písečné bouři nemohly vzlétnout helikoptéry. Únosci mezitím Hanu a Antonii přemístili jinam.
