Třeba už Jakub Kornfeil mohl před dvěma lety útočit v motocyklovém mistrovství na světový titul. Anebo mít „minimálně“ na kontě nějakou tu výhru či alespoň stupně vítězů, na které i po svém nedělním 101. závodě v seriálu Moto3 dál čeká.
Tehdy stačilo jediné: mít 500 tisíc eur (přes 13 milionů korun), za které by si „koupil“, místo v nějakém špičkovém (továrním) týmu. Plat by neměl žádný, jediným bonusem za těch 500 tisíc by kromě motorky byly ještě zajištěné letenky, ubytování na závodech a předsezoní testy.
Z jednání sešlo a Kornfeil se vydal levnější cestou. Být - samozřejmě zase bez platu - v průměrnějším týmu, kde zaplatí za angažmá polovinu.
„U průměrných týmů, jako je Mahindra, RW Racing či Schedl, jezdí piloti za 200 až 350 tisíc eur. Jde ale o jezdce mého ražení. Nováčci či kluci, kteří nemají výsledky, platí ještě mnohem více,“ vypráví Kornfeil. A přidává další statistiku z třídy Moto3, která ale z velké části kopíruje i dění o kategorii výš či v MotoGP. „Sedmdesát procent jezdců musí týmu sehnat určitý balík peněz, aby mohli závodit.“
Kolik musíme přinést
Kornfeil je teď v angažmá u malajsijského týmu Drive M7 SIC, kde mu smlouva zakazuje mluvit o konkrétní částce, kterou do týmu přináší, ale jelikož je srpen - tedy doba, kdy se dojednávají kontrakty na příští rok - porozhlíží se i on.
A přiznává: „Jednáme s několika týmy, ale ty samozřejmě chtějí peníze a my nejsme schopni je pořád donekonečna nosit. Musíme najít solidní kompromis.“ Jak? Zazní logická odpověď. „Všechno je závislé na výsledku. Pokud se mi podaří v sezoně zajet do čtyřky pětky, tak to změní situaci a balík, který musíme přinést, se automaticky sníží.“
I proto závod v Brně, který se jede v neděli, má pro něj speciální význam. Jednak je doma a jednak je tu jedna z posledních možností, jak zaujmout manažery špičkových stájí. Zatím je to totiž pro něj sezona bez výrazného výsledku.
„Lidi překvapí, že ta naše nejslabší kubatura je dražší než Moto2,“ říká Jakub Kornfeil.
Platící jezdci byli v motorsportu vždy, když ale světem zahýbala ekonomická krize, rázem jich přibylo. Jsou ve formuli 1, jsou i v MotoGP. Jen pět pilotů ze 27, kteří letos zasáhli do šampionátu, si vydělá přes milion dolarů za rok.
Devítinásobný šampion Valentino Rossi od Yamahy a osobních sponzorů dostává 20 milionů dolarů (téměř půl miliardy korun), Marc Márquez zase od Hondy 12 milionů (necelých 300 milionů korun). Minimálně polovina jezdců ale musí sama sehnat mecenáše, kteří jejich angažmá v týmech zaplatí a pokryjí tak rozpočty stájí.
Potřebuji výsledek
Jaké jsou? U průměrných v MotoGP 2,5 až 10 milionů eur. U těch ze třídy Moto2 je to nejmíň a jedná se o zhruba 700 tisíc eur. V kubatuře Moto3 to je v průměru milion eur. Když si potom člověk uvědomí že v každém týmu jsou minimalně dva piloti, stáji to přinese slušnou sumu. A takový budoucí jezdec MotoGP potřebuje opravdu hodně financí. „Lidi překvapí, že ta naše nejslabší kubatura je dražší než Moto2, ale skutečně to tak je,“ říká Kornfeil.
Není tedy čas přestoupit výš? Kornfeil se nadechne a vyřkne následující slova: „Je to cesta, ale pro mě zatím složitá. Potřebuji udělat výsledek v Moto3, věřím, že když jednou sednu na motorku, která je schopna vyhrávat závody, budu mezi elitou taky.“
Pokud teď s vámi cloumá soucit, jací že jsou ti motocyklisté chudáci, co žijí o suchém chlebu, je namístě ještě vysvětlení. Oni peníze mají, jen si ty, které požaduje tým, a ty, které potřebují pro život, musí vyjednat u sponzorů. Což je sice v dnešní době šichta, ale někdy pomůže i náhoda.
Tak jako Kornfeilovi. Je to necelých pět let, co se procházel padokem na okruhu v portugalském Estorilu, když zaslechl skupinku Slováků. Jelikož ze Slovenska nikdo šampionát nejezdí, zarazilo ho to a dal se s chlapíky do řeči. Pozval je na týmovou večeři, kde se z nich vyklubali majitelé společnosti Redox, která od té doby Kornfeila sponzoruje.
„Dřív mě podporovali víc. Teď jsou to řádově statisíce korun, abych se v šampionátu udržel.“ V těch slovech není zloba, neboť je mezi nimi vztah víc kamarádský než byznysový.
I další sponzoři jsou přátelé, kterým se „jen“ líbilo mít logo na Kornfeilově motorce a dostat se do atraktivního zákulisí světového šampionátu. Jeden Kornfeilův partner pro změnu nedává peníze hotově, ale platí letenky a ubytování. Konečný účet? Za sezonu i přes půl milionu.
Vítejte v práci, kde sami platíte.
Český jezdec Karel Abraham představuje svůj závodní stroj:
