Byl to táta všech kaskadérů. Srstka, Roden i Vašut se loučili s Tomsou

  • 11
Ve zcela zaplněné velké síni strašnického krematoria v Praze se herci i kolegové z branže rozloučili s filmovým kaskadérem Jaroslavem Tomsou, který zemřel po krátké nemoci 4. srpna ve věku 85 let. „Byl to táta pro všechny,“ vzpomněl Zdeněk Srstka.

Kaskadérskou legendu přišli na poslední cestě doprovodit například režisér Juraj Herz, hokejový trenér Luděk Bukač, boxer Rosťa Osička, atlet Imrich Bugár, herec Marek Vašut nebo Tomsovi kaskadérští kolegové Zdeněk Srstka a Petr Jákl starší.

„Vždycky si věděl rady a říkával: Kaskadér musí mít odvahu,“ vzpomněl pro iDNES na kolegu Srstka. „Byl to takovej táta pro všechny,“ dodal. „Jarda byl výbornej kluk a kamarád,“ vzpomněl další kaskadér Petr Drozda. „Pracoval jsem s ním padesát let a měl jsem ho rád, protože na něj bylo naprosté spolehnutí,“ nešetřil chválou ani legendární režisér Juraj Herz. „Budu na něj vzpomínat jako na čestného a nesmírně obětavého člověka,“ řekl pak boxer Rostislav Osička.

Obřad zahájila reprodukovaná píseň Non, Je ne regrette rien od Édith Piaf. Dále zazněly skladby Veď mě dál, cesto má v podání Pavla Bobka, Wonderful World od Louise Armstronga nebo Jednoho dne se vrátíš od Věry Špinarové.

„V tomhle (filmovém) světě předstírání jsem měl vždy pevný bod a tím byli kaskadéři, na které jsem se vždycky mohl spolehnout,“ uvedl podle ČTK ve smuteční řečí herec Karel Roden. Dodal, že poznal, že i drsný kaskadér může být člověk křehký, jemný, něžný a optimistický. „Můžeš být hrdý na svůj život,“ vzkázal Roden Tomsovi.

Tomsa byl zakladatelem dnes už světově proslulé české kaskadérské školy. Proslavil se například filmy Limonádový Joe, Rozmarné léto, Jáchyme, hoď ho do stoje! nebo Postřižiny. Naposledy se objevil před devíti lety v Menzelově přepisu Hrabalovy knihy Obsluhoval jsem anglického krále. Vytvořil i desítky menších filmových rolí.

Jeho kaskadérská činnost začíná v roce 1960 spoluprací na filmové sportovní komedii Vladimíra Síse Ledoví muži. Kaskadérství pokračovalo snímkem Tarzanova smrt až k nezapomenutelnému filmu Oldřicha Lipského Limonádový Joe, který v polovině 60. let zhlédlo v kinech téměř 4,6 milionu diváků. Až poté přišly zakázkové zahraniční koprodukce Zlatokopové z Arkansasu, Černý orel ze Santa Fé či Most u Remagenu.

,