Koncem července otřásla jihozápadní Čínou smrt březí slonice. Třítunovou samici našli policisté na dně rybníka s prostřelenou hlavou. Její mrtvola skrývala stokilové slůně, které se mělo každým dnem narodit. Na svět však už nepřišlo, jeho matku skolil podomácku vyrobenou zbraní místní zemědělec jménem Wang.
Život zachránila zřícená kůlnaZatím poslední útok slona na čínské farmáře se odehrál v červnu. Zvíře na poli v prefektuře Si-šuang-pan-na udupalo zemědělce jménem Čao S’, uvedl zpravodajský server SINA. Jeho zraněnou manželku našli vesničané den po útoku v troskách kůlny, kam se před slonem schovala. Zvíře kůlnu zbouralo, pak ale přestalo útočit a v klidu odešlo. |
Muž skončil v policejní cele za nelegální držení zbraně. Zastřelení zvířete, které je v Číně přísně chráněné, si však před úřady obhájil jako sebeobranu. Slonice podle serveru Global Times ohrožovala jeho manželku. Před zvířetem, které zřejmě na rodinné pole přišlo hledat potravu, se schovala na toaletě. Wang se prý slonici nejdříve pokoušel odehnat, ale bez úspěchu.
Zpráva o smrti březí slonice přišla jen měsíc poté, co se na jiném místě v provincii Jün-nan našly zdechliny dvou mladých sloních samců. Zemědělci je podle úřadů zřejmě otrávili pesticidy, protože jim chobotnatci spásali úrodu.
Divocí sloni však nejsou jen nevinnými oběťmi Číňanů. Na kontě mají stejný počet obětí, válka mezi lidmi a divokými slony si letos na každé straně vyžádala už tři životy. V letech 1985 a 2003 přitom podle Li Čanga z pekingské univerzity BNU zahynulo při setkání se slonem 13 lidí, tedy méně než jeden ročně.
Pokud se slon rozzuří, nemají proti němu asijští zemědělci šanci. Dokazují to archivní záběry z Indie, kde běsnící zvíře udupalo svého majitele:
6. července 2012 |
Města, pole, dálnice. Z čínské džungle zbyly drobné ostrůvky
„K podobnému konfliktu dochází i na jiných místech jihovýchodní Asie a důvod je velmi jednoduchý. Sloni migrují a narůstající lidská populace jim obsazuje jejich migrační koridory, takže tam zcela zákonitě vzniká konflikt,“ vysvětlil iDNES.cz Pavel Brandl, který zodpovídá za chov savců včetně slonů indických v pražské zoologické zahradě.
Brandlova slova potvrzují i vzpomínky Číňanů. „Jako malí jsme tu slony nikdy neviděli. Bylo to však tím, že se tu rozkládala obrovská džungle. Teď jsou sloni namačkaní v malých izolovaných ostrůvcích, které jsou obklopené dálnicemi a městy. Takže jsou k nalezení mnohem snáze,“ řekl americkému listu The New York Times čínský lesník Čchang Cung-po.
V oblasti poseté kaučukovými plantážemi se teď dá jen stěží zaslechnout ptačí zpěv a hladoví chobotnatci bloumají po okolí, vylíčil lesník novinářům. Dospělý slon spořádá za den stovky kilogramů potravy a neváhá kvůli ní ujít dlouhé kilometry.
„Sloni jsou navíc velice konzervativní. Pokud někde měli svůj migrační koridor nebo oblast pastvy, tak se tam zkrátka vrací, i když už tam jejich prostředí není a žijí tam lidé,“ podotýká pro iDNES.cz Brandl. Nedá se podle něj předvídat, jak bude volně žijící zvíře na nečekaný kontakt s člověkem reagovat.
„Sám jsem se s divokými slony setkal. Někteří z nich odešli, další zůstali a byl jsem pro ně irelevantní. Jiní se na mě v Asii naopak šli podívat. Když jsem byl v Africe, někteří i zaútočili,“ vzpomíná kurátor chovu savců v ZOO Praha.
Migrační koridory slonů protínají i silnice v Thajsku. Jak to dopadne, když chobotnatce překvapí auta, můžete vidět zde:
13. ledna 2015 |
Konflikt mají zmírnit sloní jídelny i odškodnění
Stále se zmenšující lesy na jihu provincie Jün-nan obývá podle serveru ECNS asi 300 divokých slonů. Ačkoli si Číňané po celá staletí potrpěli na luxusním zboží ze slonoviny, chobotnatci jsou v zemi přísně chránění. Za nelegální usmrcení slona hrozí trest smrti a jelikož už jej úřady v minulosti i vykonaly, případy pytláctví jsou vzácné. Sloni se proto na jih Číny stahují i ze sousedního Laosu, kde je lov bez problému povolený.
Divocí sloni do regionu lákají turisty, pro místní však často znamenají přítěž. Farmáři se v období sklizně bojí navštěvovat svá pole, děti z venkova mají strach při cestě do školy a někteří Číňané dokonce nemohou spát, neboť se bojí, že se jim některé se zvířat vloupá do domu, aby vykradlo jejich spíž. Čínské úřady v reakci na poslední útoky slíbily, že budou jejich pohyb důkladněji monitorovat.
Peking však ohrožené chobotnatce nemíní omezovat. Vláda se naopak snaží jejich populaci podpořit v dalším růstu a předcházet vzájemným soubojům s lidmi, ať už by měly dopadnout jakkoli.
Úřady loni investovaly 600 tisíc čínských jüanů (asi 2,3 milionu korun) do vybudování „sloních jídelen“ v oblastech, kde musely lesy ustoupit rozmachu civilizace. Zvířata v nich mají k dispozici jezírka s vodou, volně přístupné banánovníky a bambusový háj.
Zemědělcům, kteří kvůli řádění slonů přijdou o úrodu, navíc provinční úřady začaly vyplácet odškodnění. Nemusí tak svá pole bránit ze strachu o obživu.
Změny přirozeného prostředí slony někdy překvapí natolik, že jim z nesnází musí pomoci člověk. Indové například před lety zachraňovali čtyřletého slona, který spadl do studny. Akce trvala čtyři hodiny:
