Zřejmě nejmarkantnějším příkladem vysoké aktivity ruského letectva nad Baltským mořem je případ z 24. července. Dvojice britských stíhaček Eurofighter Typhoon chránící v rámci mise NATO vzdušných prostor Litvy, Lotyšska a Estonska musela rychle vystartovat ze základny v estonském Amari k velké formaci neznámých a nekomunikujících letounů, které se objevily na radaru.
Bezmoc úřadůAť se to Evropě líbí nebo ne, s vypnutými automatickými odpovídači u ruských vojenských letounů nemůže prakticky nic dělat. Finsko před časem požádalo Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), jak by se dala situace řešit. odpověď přišla záhy. Nijak. Úmluva o mezinárodním civilním letectví, která stanovuje základní pravidla pro leteckou dopravu na celém světě, se totiž nevztahuje na provoz vojenských strojů a ruské vzdušné síly tak nemají žádnou povinnost se zapnutými transpondéry létat. I když od konce studené války platilo jakési nepsané pravidlo, že i vojenské letouny při letech poblíž civilních leteckých koridorů odpovídače zapnuté mají. Dosud to byla standardní praxe i v mezinárodním vzdušném prostoru s výjimkou bojových nebo zpravodajských misí. Létání bez zapnutých odpovídačů a bez komunikace s řízením letového provozu pak bylo považováno úmyslnou provokaci. |
Britští letci posléze objevili formaci deseti ruských vojenských strojů. „Šlo o čtyři stíhací bombardéry Suchoj Su-34, čtyři stíhací stroje MiG-31 a dva transportní letouny An-26, které mířily Finským zálivem do Kaliningradu,“ uvedlo britské ministerstvo obrany.
Ruské letouny měly vypnuté transpondéry, tedy zařízení umožňující automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytující základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce. Středisko řízení letového provozu proto takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl.
Britové stroje identifikovali a chvíli doprovázeli dál od vzdušného prostoru Pobaltí. Britské Královské letectvo informaci včetně videozáběrů zveřejnilo až s odstupem týdne. „Jde o demonstraci našeho kolektivního odhodlání k ochraně vzdušného prostoru NATO,“ komentoval pohotovostní start britský ministr obrany Michael Fallon. Byl to už osmnáctý ostrý start britských strojů nad Pobaltím.
Ve středu 29. července pak dvojice norských pohotovostních strojů F-16, dislokovaných v Litvě, musela vystartovat k formaci jedenácti ruských strojů. V tomto případě šlo o čtyři stíhačky MiG-31, čtyři bitevníky Suchoj Su-24, dva transportní stroje Antonov An-26 a jeden velkokapacitní transportní letoun Iljušin Il-76.
120 ostrých startů nad Baltem
V obou případech jde o starty k nejpočetnějším formacím ruských strojů za posledních 18 měsíců, kdy se kvůli anexi Krymu a konfliktu na Ukrajině vztahy Západu a Ruska prudce zhoršily a Moskva zvýšila aktivity svého letectva.
Podobnou vlnu cvičných letů v tak početných formacích, kdy se nad Baltem objevovaly početné skupiny nekomunikujících ruských přepadových stíhačů, stíhacích bombardérů a transportních letounů bez letových plánů zaznamenalo NATO letos na jaře. Předtím takové sestavy včetně ruských strategických bombardérů bez komunikace s řízením letového provozu a vypnutými automatickými odpovídači kroužily kolem Evropy loni na podzim.
Po několika incidentech, kdy se nekomunikující ruské vojenské stroje málem střetly s civilními dopravními letouny na běžných trasách, Evropská agentura pro leteckou bezpečnost konstatovala, že takovéto „němé“ ruské lety jsou pro civilní leteckou dopravu „vysoce rizikové“.
Němé ruské formace
|
Severoatlantická aliance od počátku letošního roku eviduje už 245 ostrých startů takzvaných „alpha scramble“ k ruským strojům po celé Evropě.
Na 120 ostrých startů připadá na oblast Pobaltí. Litva, Lotyšsko a Estonsko vlastní stíhací letectvo nemají. A kvůli obavám, že by je ze strany Ruska mohlo potkat něco podobného jako Ukrajinu, Aliance loni prakticky znásobila počet rozmístěných pohotovostních stíhaček na své východní hranici ze 4 na 16.
Pro srovnání, za celý loňský rok to bylo 442 startů. To je přitom číslo srovnatelné s aktivitami na sklonku studené války.
Více létáte vy, kontruje Rusko
A pro zajímavost. V roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů. To bylo stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.
Moskva opakuje, že to je pouze reakce na zvýšené vojenské aktivity NATO v blízkosti svých hranic. Aliance ale připomíná, že to bylo právě Rusko, které loni vojensky obsadilo Krym a spojenci na to zkrátka reagují posílením kolektivní obrany.
Fotografie    |
Zvýšená aktivita ruského letectva může být podle analytiků spíše demonstrací síly pro domácí ruské publikum, ale zároveň také testováním schopností reakce ze strany Aliance.
Loni podle statistik Aliance narušily ruské vojenské letouny vzdušný prostor některé ze zemí NATO jen v deseti případech a to většinou jen na velmi krátkou dobu. Osmkrát prostor Estonska, jednou Polska a jednou Norska. Rusko ale vždy narušení odmítlo.
Letos takový případ průniku do vzdušného prostoru některé z členských zemí Aliance ještě zaznamenán nebyl. Zato však ruské stroje několikrát vnikly nad území neutrálního Finska a Švédska.
