„Chtěl bych poděkovat sponzorům, díky nimž se tento turnaj může uskutečnit, i všem ostatním...“ začal 29letý Nadal, než zkřivil tvář v podivném šklebu.
„Mám křeče,“ rozesmál se vzápětí.
Pak projev na chvilku přerušil a začal si protahovat pravou nohu. Opřel se o pultík a pronesl: „O. K., budeme pokračovat takhle.“
Pobavené publikum ho odměnilo dalším potleskem, na což Nadal reagoval s úsměvem: „To není vtip!“
A pak rychle dokončil zbytek projevu: „Byla to pro mě hodně důležitá výhra. Snad vás zase brzo uvidím. Teď nevím, co mám dělat, ale všem moc děkuju.“
Snad skončím zase mezi nejlepší osmičkou, doufá Nadal
Turnaj v Hamburku nepatří k těm největším. Nadal cestou k titulu nenarazil ani na jednoho soupeře z elitní dvacítky. I tak je pro někdejšího prvního hráče světa trofej cenná.
Nemá totiž za sebou dobré týdny. Neobhájil titul z Roland Garros, na Wimbledonu vypadl už ve 2. kole. V žebříčku spadl na desáté místo (nyní už je zase devátý). Věděl, že antuková část sezony míří ke konci.
„Na tvrdém povrchu to teď bude něco jiného. Ale chci si zachovat svůj přístup a doufám, že mi tento titul pomůže, abych byl klidnější. Taky získám nějaké body do kalendářního pořadí a snad zase skončím mezi nejlepší osmičkou,“ řekl.
Finálová výhra pro něj byla důležitá i v jiném ohledu: spravil si totiž sebevědomí proti Fabiovi Fogninimu, soupeři, který ho již dvakrát dokázal letos porazit.
Jistě, to vše zatím nemusí moc znamenat. Je to ale první krok k tomu, aby se Nadal přiblížil umístěním a trofejím, které ho kdysi zdobily.
