Předtím byla Slovanská epopej desítky let na zámku v Moravském Krumlově. Plátna podle malířova odkazu patří Praze, která pro ně léta neúspěšně hledá místo a ve Veletržním paláci jsou umístěna provizorně (více najdete zde).
Za dva roky je čeká dočasný přesun na výstavu v Japonsku a zřejmě i do Číny a Jižní Koreje. Podle dřívějších vyjádření reprezentantů města by do té doby mělo být jasné, do jakých prostor se epopej vrátí.
Cyklus 20 monumentálních obrazů byl jako celek poprvé představen pražské veřejnosti na podzim roku 1928 u příležitosti oslav deseti let samostatnosti československého státu ve Velké dvoraně tehdy právě dobudovaného Veletržního paláce.
Alfons MuchaAlfons Mucha (1860 až 1939) patří k českým umělcům známým i v zahraničí. Mezinárodní ohlas získal v Paříži na přelomu 19. a 20. století díky své secesní dekorativní tvorbě. Smysl vlastního života ale spatřoval v jiném díle, jež považoval za mnohem závažnější - v souboru 20 monumentálních obrazů Slovanská epopej, na němž pracoval v letech 1912 až 1926. |
Mnozí historikové umění uvádějí, že dílo bylo anachronické již v době svého vzniku, svět tehdy objevoval abstraktní malířství.
Jiří David si závěrečný díl epopeje Apoteóza - Slovanstvo pro lidstvo vybral letos jako námět své prezentace na prestižním benátském bienále výtvarného umění.
Jako součást své instalace namaloval aktualizovanou verzi obrazu a ptá se v ní po tom, co dnes znamená příslušnost k národu, zda jsou pojmy jako národ či vlast živé a atraktivní a sleduje, co se s nimi stalo za sto let, které od sebe dělí oba dva obrazy.
