Rotvajleři nepatří zrovna k typickým plemenům, která si lidé vybírají jako domácí mazlíčky, i když umí i pomáhat (příběh rotvajlerky sloužící jako asistenční pes si přečtěte zde). Nicméně málokdo by asi chtěl být v kůži křečka zachyceného na videu. Jeho psí kamarád by ho mohl slupnout jako malinu, kdykoliv si vzpomene.
Pes na videu se chová spíše zvědavě než lovecky, konstatuje oslovená etoložka a veterinářka Hana Žertová. „Může to být tím, že ani křeček se nechová jako kořist. Kdo ví, jak by to vypadalo, kdyby se křeček něčeho polekal a začal rychle utíkat. Rozhodně bych to neriskovala a nenechávala bych je spolu volně bez dozoru,“ varuje odbornice na chování zvířat, že v podobných situacích to nemusí dopadnout dobře. (Podobný případ s myškou, která se před kocourem také nechovala jako kořist, najdete popsaný zde.)
„Když jde o soužití jedinců dvou druhů, které jsou v přirozených podmínkách v postavení predátor kontra kořist a jejich vztah nezačal v období vtištění a rané socializace, tedy velmi brzy po narození, je většinou jejich přátelství velmi křehké. Stačí málo a přirozené reflexy zvítězí,“ varuje etoložka.
Ze své praxe zná pár případů, kdy pes žil s kočkami v pohodě dlouhá léta a najednou jednu z nich zabil. Stejně tak bývá nejistý vztah psa s králíkem, morčetem či papouškem. „Proto doporučuji opatrnost zvláště v době, kdy jsou čtyřnožci sami doma: drobná zvířata od psa a zvláště od kočky raději oddělujte dobře zavřenými dveřmi,“ radí Žertová.
A zůstává-li doma sám pes s kočkou, ta by podle ní měla mít spoustu únikových možností na místa, kam se pes nedostane. To znamená průlezy ve dveřích do místností, kde má záchody, pelíšky a jídlo. A ideálně i šplhadla a lávky na vyvýšená místa, kde by měla mít pro jistotu také misky s vodou a krmivem.
„Někdy stačí, když zazvoní zvonek u dveří nebo telefon. Obě zvířata se polekají, vyskočí, a pes se instinktivně vrhne tam, kde je pohyb. A už je mazec,“ varuje zkušená odbornice na chování zvířat.
