Taková skrumáž se jen tak nevidí. Na jeden nevelký lichoběžníkový ostrůvek naproti brandýskému rehabilitačnímu ústavu se vešla boží muka, dva betonové sloupky u jeho paty, tři dopravní značky na dvou sloupech, dva stožáry veřejného osvětlení se třemi světly a třemi rozhlasovými tlampači a jeden plastový sloupek s elektrickými jističi.
Cyklista pak musí při vjíždění úzkým místem na kruhový objezd postihnout údaje na rozcestnících o třech cyklotrasách se šesti cíli.
„Působí to tady na mne zmateně, nepřijde mi to normální,“ řekl například projíždějící cykloturista Pavel Krsek z Lanškrouna.
Samotný ostrůvek je pak součástí jakéhosi souostroví, neboť se v jeho blízkosti nalézá desítka dalších ostrůvků, tedy nových dopravních staveb vzniklých při budování kruhového objezdu v minulém desetiletí. Ctihodná pískovcová socha, mimochodem starší než datum bitvy u Waterloo, měla kdysi bezesporu důstojnější umístění. A sporná je i existence celého kruhového objezdu v nepříliš frekventovaném místě.
„Mrzí mě, že musím mluvit slušně. Člověk si zvykne na všechno, ale na tohle jsem si zvykal dlouho. Dodnes vidím ten kruhový objezd jako naprostý nesmysl,“ řekl Zdeněk Držmíšek, který bydlí v blízkosti této stavby.
Mrzí ho to tím spíš, že viděl původní návrh na vyřešení tohoto prostranství od jiného architekta.
„Měl v něm více místa pro procházející pěší a pacienty ústavu, spoustu zeleně, odkrytý potok, kované zábradlí a další pěkné architektonické nápady. Bohužel se z toho stala dopravní stavba a bohužel zadaná člověku, který se realizoval na stavbách kruhových objezdů. Přitom je tady provoz minimální,“ dodává brandýský občan.
S výjimkou dopravní obsluhy náklaďáky do městečka přijíždět ani nemají, většina řidičů osobních aut nemá důvod si na kruhák stěžovat. Ale prostranství před ústavem, jak tamní říkají „lázním“, ztratilo potenciální odpočinkový charakter a nepřispívá k půvabu obce.
Kruhový objezd je podle projektanta zbytečný
Zůstává jen dokladem toho, že v minulém desetiletí byla kasa kraje a státu otevřena na budování kruhových objezdů bez ohledu na okolnosti. Přitom projektant nové podoby křižovatky už při předkládání studie konstatoval, že tak malou frekvenci provozu, která v Brandýse je, mohou závidět i mnohem menší obce.
„Tohle řešení je trapné a naprosto nesmyslné a myslím si to od začátku. Když někdo nemá cit pro urbanistiku, tak se v tom nemá motat. Takový kruhák měl raději stát na křižovatce smrti v Zámrsku,“ uvádí Držmíšek.
Mimochodem, obdobnou necitlivost vůči historické soše prokázali před několika lety v Brandýse i tvůrci cyklostezky ve spolupráci s radnicí, když umístili sloup osvětlení cyklostezky přímo před památník Komenského z roku 1865. Po odporu veřejnosti však naštěstí stožár zmizel.
Nezmizel už však další doklad nevkusu, když kamenný pomník postavený na připomenutí evropské investice umístili k pietnímu památníku Komenského a vstupu do tajemného sklípku v jeho blízkosti.
