Šest let se Nestrašil v zámoří protloukal po nižších soutěžích, než dostal šanci v Detroitu. Teď podepsal novou smlouvu v Carolině a dělá všechno pro to, aby nezklamal. Sám sebe ani hráče, pro které je vzorovým příkladem.
„Je to pro mě nová situace, ale motivuje mě,“ vypráví 24letý talent na úvod reportáže, která přibližuje, co všechno dělá, aby byl připravený na sezonu v nejlepší lize na světě.
Jeden trénink, druhý, oběd, malý odpočinek a pak zase dřina. Nestrašil bere přípravu hodně vážně. „Každý má jiný životní styl a já si myslím, že je to o tom, aby měl hráč sebevědomí. To na ledě rozhoduje. A já jsem takový, že když pro to neudělám mimo sezonu maximum, tak bych ho po návratu do Ameriky neměl.“
Úsměv bez zubu. Image?Toho kluka si nikdo nemůže splést, má totiž speciální poznávací znamení: chybějící přední zub. "Měl jsem ho zlomený dovnitř a nahoru. A vevnitř byl rozdrcený, takže mi z něj nezůstala ani troška a nedá se nastavit. Museli mi rozříznout dáseň a celý ho vyndat," popisuje Nestrašil. Proč si tedy nenechá vyrobit nový? "Protože je to riskantní. Museli by mi dát do dásně kovovou destičku a do ní zub našroubovat. Kdyby se mi podobný úraz stal znovu, tak mi to vytrhne zub i s tou destičkou a já bych měl v puse díru a neměl tam ani dáseň." To je děsivá představa. Nestrašil má přesto nasazovací zub, který ovšem nenosí. "Mám ho doma na kuchyňské lince. Nemám ho rád - těžko se s ním mluví, šišlám a musím ho vyndavat, když jím. Už jsem si zvykl, že jsem bez zubu a myslím, že lidi taky. Občas si ho nandám jenom kvůli tomu, aby se mi udržela mezera a nesjížděly mi ostatní zuby k sobě." Takže už Andrej zůstane s dírou v úsměvu i po skončení kariéry? "No, přemýšlel jsem o tom. Jestli v té době budu ženatý, tak se na zub asi vykašlu. Kdybych byl svobodný, tak do toho možná ještě půjdu," směje se. |
Pivo, mejdany nebo pařby do rána, to u Nestrašila nehrozí. Není to jeho styl a rozhodně nemá pocit, že by tím o něco v životě přicházel. Byť se zámořské kluby o své hráče v létě nezajímají a nechávají jim absolutní volnost.
„Každý je zodpovědný sám za sebe a musí vědět, co si může dovolit. Tím ale neříkám, že moje cesta je správná pro všechny. Někomu pomáhá, když si vyrazí, vyčistí si hlavu a trošku si od hokeje odpočine. Já se hlídám, abych zdravě jedl, dobře spal a aby tréninky měly kvalitu a já na ně byl připravený. Jakmile přijdu na trénink, snažím se stoprocentně soustředit, aby to mělo smysl.“
Jak takový Nestrašilův trénink vypadá? Začíná to v devět ráno sprinty vedle atletického stadionu v Edenu. Po hodině přesun na zimák, strečink a hodina na ledě se slávistickým áčkem. Po obědě dvě hodinky oraz doma a ve tři už zase dřina v posilovně.
„Zaměřujeme se hlavně na dynamiku a rychlost, ale tréninky měníme po týdenních cyklech,“ přibližuje Nestrašil. „V neděli se vždycky přihlásím do systému od mého osobního kouče a tam mám všechno rozepsané včetně jídelníčku.“
Zdravá strava, základ všeho
À propos stravování, na to Nestrašil hodně dbá. „To je hodně specifická věc. Můj jídelníček by třeba nevyhovoval někomu s jiným metabolismem. Já se zpočátku snažil porozumět tomu, jestli má tělo hlad a potřebuje energii, nebo je to jenom chuť. Za poslední dva roky jsem najel na stravu, kterou reguluju podle náročnosti tréninků.“
Příklad za všechny: Nestrašil kdysi trénoval s kamarádem Adamem Poláškem, se kterým také stejně jedli, jenže výsledek byl u obou úplně odlišný.
„On byl vždycky nařezanej jako kulturista, zatímco já byl oplácanej. Říkal jsem si, že to není možný a že asi nedokážu zhubnout. A pak mi trenér řekl, že když chci, tak to jde. Takže jsem se kousnul a začal si o stravování všechno zjišťovat. Dneska vím, že to fakt jde.“
Nebude překvapením, že pro Nestrašila je nejdůležitějším chodem snídaně. Ta musí být hodně výživná, protože má přes den obrovský výdej energie a tělo musí mít z čeho brát.
„Začal jsem nakupovat v jednom bio obchodě, ve kterém jsem si půl hodiny povídal s paní o jídle: co by mi doporučila, k čemu je to dobré a tak. Když jsme si to vysvětlili, tak jsem si odnesl dvě tašky. Ráno si namíchám kaši, naházím do toho banán a další ovoce, zkrátka hodně cukru. Je neskutečné, jak to funguje: když vám dojde cukr, mozek už nereaguje na trénink a je zbytečné makat, protože to mozek nepřijímá. Člověk začne zívat a je konec.“
Kdepak, zívání si „Nesty“ nemůže dovolit. Intenzita jeho tréninků je opravdu velká. Hovoří jeho osobní kouč Petr Klofáč: „Loni, když byl Andrej ještě v Detroitu, jsme se zaměřili na fyzické testy. Potřeboval se předvést, protože ho pořádně neznali. Teď už má určitou pověst, takže se může zaměřit na rychlost, obratnost a dynamiku.“
Na Nestrašilovi je vidět, že nic neodflákne. Chce se přece v NHL udržet a ukázat, že jeho strop je ještě o kus výš.
A že když něco opravdu chcete, tak to dokážete.
