Mír s Ankarou už nemá smysl, reagují Kurdové na turecké nálety

  • 329
Turecká Strana kurdských pracujících po nočním útoku turecké armády na své tábory v Iráku ohlásila, že křehký mír s Ankarou již nemá smysl. Turecký premiér dal v sobotu pokyn k dalším útokům na Islámský stát i Kurdy. Do operace je podle něj zapojeno letectvo i pozemní síly. V Ankaře proti náletům protestovalo asi tisíc lidí, policie demonstraci rozehnala.

Páteční letecké útoky proti Straně kurdských pracujících (PKK) se soustředily na pozice PKK v horách na severu provincie Dahúk, která se nachází v autonomním iráckém regionu Kurdistánu.

Islámský stát

„Zhruba ve 23:00 místního času dnes večer (22:00 SELČ) turecká vojenská letadla zahájila bombardování našich pozic poblíž hranice. Nálety byly doprovázeny silnou dělostřeleckou palbou,“ řekl v pátek AFP mluvčí PKK Bakhtiar Dogan.

Podle vládních zdrojů zasáhla letadla sedm cílů. Soustředila se na úkryty, bunkry, skladiště a další logistické objekty v pohraničních horách Kandíl na irácko-íránské hranici. Tam je podle AP sídlo velitelství PKK.

Na Kurdy v severním Iráku zaútočilo Turecko poprvé od zahájení mírových jednání v roce 2013. Kurdové bojují o svou autonomii v Turecku od roku 1984. Vůdce PKK Abdullah Öcalan vyzval k příměří a vláda tehdy slíbila, že zastaví vojenské operace proti Kurdům.

„Příměří po nynějším bombardování okupantské turecké armády pozbývá smyslu,“ reagovala v sobotu v prohlášení PKK na nový vývoj událostí.

V Ankaře policie rozehnala demonstraci proti útokům v Iráku

Turecká policie v sobotu nasadila vodní děla a slzný plyn k rozehnání asi tisícovky demonstrantů, kteří v Ankaře demonstrovali proti leteckým úderům turecké armády v severním Iráku. Uvedla to agentura Reuters.

Tamní úřady také nepovolily mírový pochod, který chtěli odpůrci leteckých úderů uspořádat v neděli v Istanbulu. Zdůvodnily to obavami o bezpečnost a dopravu v tomto čtrnáctimilionovém městě.

Napětí mezi tureckou vládou a Kurdy se vystupňovalo v posledních dnech poté, co sebevražedný atentát připisovaný Islámskému státu (IS) v tureckém pohraničním městě Suruç zabil 32 lidí (více o útoku se dočtete zde).

Kurdské skupiny obviňují tureckou vládu, že s Islámským státem nebojuje. Ve středu se Strana kurdských pracujících (PKK) přihlásila k odpovědnosti za smrt dvou policistů nedaleko města Sanliurfa obývaného převážně Kurdy (více o tomto incidentu zde).

Strana kurdských pracujících je v Turecku zakázaná, má ale několik výcvikových táborů v irácké provincii Dahúk, jež rovněž sousedí s kurdskými regiony Sýrie.

Nálety na Islámský stát

V pátek turecká armáda provedla dvě vlny útoků na IS v Sýrii. Zahynulo při nich údajně několik desítek bojovníků IS (více o pátečních náletech zde). Davutoglu v sobotu oznámil, že vláda dala rozkaz k další vlně útoků v Sýrii i v Iráku. „Právě nyní tam bojuje letectvo i pozemní jednotky,“ sdělil ráno v Ankaře.

Turecko blokuje kurdské internetové stránky

Turecké úřady začaly blokovat kurdské internetové stránky. Napsal to turecký list Hürriyet, podle nějž mají uživatelé problémy dostat se na stránky Twitteru a Facebooku. Podle listu je za opatřením turecký telekomunikační úřad a cílené stránky jsou obtížně dostupné nejen v Turecku, ale také v severním Iráku, kde působí zakázaná turecká Strana kurdských pracujících (PKK).

Deník hovořil s právníkem specializovaným na počítačovou technologii Mehmetem Alim Köksalem, který se domnívá, že se turecké úřady snaží kontrolovat provoz na sociálních sítích, aby zachytily komunikaci členů a příznivců PKK. Kvůli tomu se prý může přístupnost serverů zpomalovat. Parlament v březnu schválil bezpečnostní zákon, který vládě umožňuje zablokovat internetovou stránku z důvodu "ochrany života, majetku, národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku". 

Turecká policie v pátek provedla ve 13 provinciích razie a pátrala po stoupencích IS. Zatkla 590 lidí a v sobotu úřady zakázaly na neděli plánovaný mírový pochod svolaný kvůli atentátu v Suruçu.

Turecko se dosud do bojů v Sýrii nevměšovalo, ale citlivě reagovalo na pohraniční incidenty. Přijalo na své území téměř dva miliony syrských uprchlíků a od počátku syrské války ostře vystupuje proti syrskému prezidentovi Bašárovi Asadovi, přičemž v minulosti jeho spojencem.

Ankara také prosazovala vytvoření nárazníkové zóny, aby lépe chránila své pohraničí. Vyjednávala o tom v minulých dnech s USA a podle tureckého ministerstva zahraničí bude zóna vytvořena. Turecký tisk píše, že půjde o úsek dlouhý 98 kilometrů mezi městy Džarábulus a Máraa v provincii Halab, což je zhruba desetina syrsko-turecké hranice. Zóna má být široká 40 kilometrů.

Turecký list Hürriyet píše o obratu v taktice v boji proti IS, protože poprvé se dohodli klíčoví spojenci USA a Turecko. Nálety, kterými bude bezpečnost v zóně zajištěna, budou provádět hlavně americká letadla, jimž dá Turecko k dispozici základnu v jihotureckém Incirliku. Ankara bude do operací zasahovat, jen bude-li to nezbytné. Poskytne k tomu nejen svá letadla, ale také dělostřelectvo. Kvůli bojům u hranice už v minulých dnech posílilo jednotky na hranici.

Turecká policie zasáhla proti demonstrantům v Ankaře:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video