„Je to náhoda. Měli jsme šance i nohama, ale neproměnili je. A ono je jedno, zda dáte gól hlavou, ramenem, nebo kolenem. Hlavní je výhra,“ pousmál se 29letý Kolář.
Pramení to i ze způsobu vaši hry, kdy se prosazujete hodně po křídlech?
Určitě. My hrajeme hodně po stranách a máme kluky, kteří umějí dobře nacentrovat. Většinou nám soupeři střed hřiště zahustí, pak máme málo prostoru a o to víc se musíme prosazovat po stranách.
Vaši trefu doprovázela i bolest, při gólové hlavičce vás tvrdě atakoval stoper Latka. Co se stalo?
Ani nevím, že to byl on. Já byl hlavně rád, že jsem gól dal. Cítil jsem loket, praštil jsem hlavou o zem. Bolelo to, ale určitě to stálo za to.
Ve druhém poločase vás Slavia dostala pod tlak a měla dost šancí. Čím vás přehrávala?
Zjednodušili hru, ještě zvýšili důraz a nám chvíli trvalo, než jsme se s tím vyrovnali. Neudrželi jsme moc míč na noze a z toho plynuly jejich gólové šance. Věděli jsme, že Slavia bude velmi těžký soupeř a jsme rádi, že jsme to zvládli.
Je dobře, že tak těžký duel přišel před úterním zápasem předkola Ligy mistrů v Tel Avivu s Maccabi?
Určitě to od nás nebylo bez chyb. Slavia nás dobře prověřila. A vlastně i počasí, které během zápasu panovalo, bude dost podobné. Splnilo to účel, byla to dobrá prověrka.
Neměl jste obavy, že návštěva bude nižší, když se zápas na poslední chvíli přesunul na pátek?
Já jsem měl hlavně obavu, že nás ještě v pondělí, kdy se to rozhodlo, požene trenér na trénink, a to se naštěstí nestalo. Ale teď vážně - pro fanoušky je to samozřejmě nepříjemné, když se to dozví pár dnů předem. Ale je vidět, že ti naši v Plzni jsou zapálení a zase jim patří obrovský dík.
Trefil jste se v posledním utkání minulé sezony, teď v Superpoháru i na úvod ligy. Těší vás, že forma vydržela?
Jsem rád, ale nepřeceňoval bych to. Pro mě jsou důležité výsledky mužstva.
