Hlavní hrdina je sice typický allenovský intelektuál, profesor filozofie, jenž se utápí v alkoholu a rozervanosti, kterou tolik fascinuje své romantické posluchačky, ale hříšnou zábavu univerzitního léta tentokrát nepřináší. Spíše úvahu o cestě z pasivity k aktu, jenž osvobozuje, ale odporuje zákonu.
Krimi v pozadí připomene Allenův daleko silnější film Match Point - Hra osudu, v němž muž mezi dvěma ženami propadne ctižádosti. Také Phoenixova postava má na výběr mezi zhrzenou kolegyní a dychtivou studentkou, ovšem sex zde hraje roli spíše vedlejší na to, že film nese označení „do patnácti let nevhodné“.
Řeší věčnou otázku, zda zlo opravňuje ke zlu, zahalenou do přednášek o existencialismu, zdržovanou vypravěčskými komentáři obou postav a završenou v duchu morality. Jako romantická detektivka Iracionální muž příliš nezabírá, spíše jako akademická studie estetiky dokonalého zločinu.
Popud hrdinovy zásadní proměny od trpného zmaru k chuti do života je sice zajímavý, ale celou strukturu neutáhne, a byť křehká Emma Stone okouzluje muže nejen na plátně, na Oscara to tentokrát nevypadá. Allen prostě jen přidal další variaci na své životní téma neboli slova versus činy.
