Moc kancléřky závisí na muži, který chtěl Řeky vyhodit z eurozóny

  • 129
V poslední fázi jednání kolem záchrany předluženého Řecka vyvolal značný rozruch požadavek německého ministra financí Wolfganga Schäubleho na vyhazov Řecka z eurozóny. K tomu nakonec nedošlo a zastánce tvrdého postupu vůči předluženému státu hrozí nyní rezignací. Pro kancléřku je však tento muž příliš důležitý.

Pražský výlet německých školáků loni na podzim byl zpestřen o jedno nečekané setkání. Když skupinka dětí na hranici puberty spatřila před Karolinem diplomatickou limuzínu s německými vlajkami, s napětím očekávala, kdo z ní vystoupí. Drobného mužíčka v kolečkovém křesle s tlustými brýlemi na nose poznali bez váhání všichni. „Das ist Schäuble,“ překřikovali se. Jejich nadšení ze setkání s ministrem financí bylo nefalšované.

Není divu, Wolfgang Schäuble, často přezdívaný „německá sfinga“, „chladnokrevný vyjednávač“ nebo také „hrobník eurozóny“, je aktuálně nejoblíbenějším německým politikem. Podle průzkumu televize ARD je s jeho prací spokojeno 70 procent Němců. Pro srovnání: nejdůvěryhodnějšímu českému politikovi Andreji Babišovi věří 55 procent Čechů.

Dvaasedmdesátiletý politik, dlouholetý člen CDU/CSU, věřící protestant a otec čtyř dětí předstihl v popularitě i samotnou kancléřku Angelu Merkelovou, která ho po obdivuhodné čtyřicetileté kariéře v domácí politice vytáhla ještě o několik pater výš. V roce 2009 z bývalého ministra vnitra překvapivě udělala ministra financí. Na pozadí dluhové krize se pak ze strážce spolkové kasy stal jeden z nejmocnějších mužů Evropy, možná i celého světa.

Schäuble kancléřce vděčí za mnohé. Postavila se za něj i při vyhrocené situaci v roce 2010, kdy musel být hospitalizován v Bruselu během krizových jednání o záchranném mechanismu pro předlužené státy. Hrozilo, že nepřítomnost klíčového německého ministra může pro celou Evropu mít vážné následky a množily se i hlasy volající po výměně nemocného politika.

Schäuble je jeden z mála, kdo se kancléřce dokáže vzepřít

O to překvapivější nyní je, že se ze Schäubleho stal největší a v podstatě i jediný důležitý názorový oponent Merkelové. „K demokracii patří, že mají lidé občas jiné názory,“ okomentoval to v rozhovoru pro magazín Spiegel. 

Rozpory mezi ním a kancléřkou lze najít především v přístupu k řešení řecké krize. Navenek to sice vypadá, že Německo patří mezi zastánce tvrdého postupu, zevnitř země se však situace jeví jinak.

Zatímco rozvážná Merkelová opatrně volí každé slovo, ujišťuje o důležitosti společné měny a důsledně se vyhýbá prohlášením, která by mohla být interpretována jako náznak hození předluženého státu přes palubu, Schäuble nikdy nešel pro ostřejší vyjádření daleko. Důsledně se bránil úvahám o seškrtání dluhů a v poslední fázi dokonce navrhl dočasný vyhazov Řecka z eurozóny.

Se svým dnes už bývalým řeckým protějškem Janisem Varufakisem tak nebyl schopen vůbec komunikovat. Varufakis si na Schäubleho dokonce oficiálně stěžoval prostřednictví berlínského velvyslanectví. Podlě řeckých médií měl totiž Řekův způsob vyjadřování popsat jako „hloupě naivní“, což však Schäuble označil za nesmysl. Schäubleho plakáty s hitlerovským knírkem byly v řeckých ulicích k vidění snad častěji, než karikatury samotné Merkelové.

Po kritice za tento nekompromisní přístup nyní Schäuble hrozí rezignací, pokud by ho někdo, tedy Merkelová, nutil jednat proti jeho přesvědčení. „Pokud by to někdo zkusil, šel bych za spolkovým prezidentem a požádal ho o odvolání,“ prohlásil.

Pád populárního ministra Merkelové uškodí

Odchod protivníka by přitom Merkelové vůbec neprospěl. Že se nakonec podařilo levicovou vládu Alexise Tsiprase přimět k dohodě, je výsledkem jak diplomatického přístupu kancléřky, tak ministrovy tvrdosti. Němečtí voliči, kterým už s Řeky došla trpělivost před dlouhou dobou, však více oceňují Schäubleho angažmá. Zásluhu za to, že Tspirasův kabinet nakonec kývl na odmítanou privatizaci státního majetku, zvýšení daní a další reformy, přičítají především jemu. 

Vedle toho obliba Merkelové značně utrpěla aférou s odposlechy NSA, ministrův odchod by jí tak u voličů neprošel. Budoucnost Merkelové zkrátka stojí a padá právě na spolupráci se Schäublem. „Budeme teď dále spolupracovat. A to jak v koalici, tak v CDU,“ prohlásila suše v rozhovoru s ARD.

Pozice zastánce nekompromisního přístupu a přesvědčeného Evropana, tak nebyla nikdy tak neotřesitelná jako nyní. Schäuble přitom už několik životní pádů zažil. Nešlo přitom jen o pády politické, jako když ho na přelomu milénia smetla sponzorská aféra kolem kancléře Helmuta Kohla. Schäuble tehdy přiznal, že v polovině devadesátých let přebíral od obchodníka se zbraněmi Karlheinze Schreibera odsouzeného za krácení daně obálky se stovkami tisíc marek v hotovosti. Ty pak CDU používala jako sponzorské dary. Později se za své selhání omluvil. 

Mnohem tvrdší ránu však musel překonat o deset let dříve. V roce 1990 se stal obětí atentátu psychicky narušeného muže. Dnešního ministra zasáhly dvě kulky z revolveru, jedna trefila čelist, druhá páteř. Od té doby je upoután na invalidní vozík.