Končí především dosavadní ministr životního prostředí a energetiky a vůdce levého křídla strany SYRIZA Panajotis Lafazanis, který podobně jako tři desítky jeho spolustraníků hlasoval ve čtvrtek v parlamentu proti prvnímu balíku slíbených reforem zejména v oblasti daní. Nahradí ho dosavadní šéf resortu práce Panos Skurletis.
Na svém místě zůstává naopak například ministr financí Euklidis Tsakalotos, který nahradil svého předchůdce a člena tábora odpůrců reforem Janise Varufakise už počátkem měsíce. Náměstkyni Nadiu Valavaniovou, která kvůli odporu k změnám odstoupila dobrovolně již dříve v tomto týdnu, nahrazuje Tryfon Alexiadis.
Koaliční partneři ze strany Nezávislí Řekové, kteří ve čtvrtečním hlasování podrželi Tsiprase, dostali za odměnu více míst mezi náměstky. Ministr obrany Panos Kammenos byl potvrzen ve své funkci.
Podle deníku Kathimerini se složení přísahy kabinetu zatím odkládá kvůli kritické situaci v zemi vyvolané více než pěti desítkami požárů, které zuří zejména v centrální a jižní části země.
První peníze může Řecko očekávat v pondělí
Odchod části členů vlády souvisí s dohodou, v jejímž rámci eurozóna schválila nový záchranný program pro Řecko výměnou za sérii tvrdých reforem a dalších kroků, které musí vláda v Aténách prosadit.
Řecko tak může už v pondělí očekávat první peníze v podobě tříměsíčního překlenovacího úvěru ze staršího celounijního mechanismu, což mu umožní včasnou splátku Evropské centrální bance (ECB) i vrácení částky, kterou dluží Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).
Konkrétní podobu programu pro Řecko bude třeba ještě dojednat. Podle místopředsedy Evropské komise pro euro Valdise Dombrovskise jednání o tříletém programu potrvají několik týdnů a jejich součástí může být i debata například o změnách způsobu splátek řeckého dluhu. Třetí záchranný program pro Řecko může dosáhnout až 86 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun) a podílet by se na měl měl i MMF. První pomoc mířící do Řecka už v pondělí má být v hodnotě 7,16 miliardy eur (přes 190 miliard korun).
MMF je podle své šéfky Christine Lagardeové připraven podílet se na pomoci Řecku, pokud bude program pomoci „kompletní“. Tedy pokud zemi opět postaví na nohy, učiní její dluh udržitelným a umožní, aby Řecko opět mohlo získávat peníze na finančních trzích.
Řecko začne podle dohody s eurozónou se změnami sazeb daně z přidané hodnoty, a to od pondělí. Ve stejný den chce také po dvoutýdenní pauze otevřít banky; guvernér rakouské centrální banky a člen Rady guvernérů ECB Ewald Nowotny ovšem upozornil, že to ještě není hotová věc.
Zelenou svým vládám, aby dál jednaly o podrobnostech nového záchranného programu pro zadlužené Řecko, dali poslanci v Rakousku a v Německu. Ve středu tak už učinil francouzský parlament a ve čtvrtek výbor finských poslanců; souhlas příslušného parlamentního výboru dostala i estonská vláda.
Hlavní ekonom německé Berenger Bank Holger Schmieding upozornil, že Řecko musí svůj dluh snižovat pomocí reforem, které nastartují hospodářský růst; odpis dluhu by Atény k těmto krokům nemotivoval.
Podle odhadu zveřejněného agenturou Reuters odvrat řecké vládní politiky od reforem a od spolupráce s věřiteli za posledních devět měsíců až do změny postoje Atén před několika dny stál zadluženou zemi na ztracené produkci, poklesu hodnoty akcií a ztrátě kapitálu bank 63 miliard eur (1,7 bilionu korun), tedy asi třetinu ročního výkonu řecké ekonomiky.
