Semknuté úzké rty, koutky výrazně svěšené dolů. Ten typický přísný výraz soudkyně Renaty Gilové, pověstný mezi advokáty i žalobci, nemizí z její tváře, ani když jde z jednací síně na oběd do zdejší kantýny.
Žena, které se v malé soudní síni už léta střídají nejrůznější vrazi, podvodníci či drogoví dealeři, už čtrnáct dní sedí den co den v největším sále Krajského soudu v Ostravě. Řeší tu zapeklitý a vysoce sledovaný případ, který se odehrál daleko za hranicemi Česka – vraždu matky a dcery v egyptské Hurghadě, z níž žalobce viní manžela a otce Petra Kramného.
Ta světla kamer a blesky fotoaparátů ji viditelně netěší. V síni má plno. Patrně by raději byla ve své oblíbené intimnější „jednačce“, kam se na lavici pro veřejnost vejde pouze devět lidí.
Hned na úvod vyhlásí pro všechny zákaz vycházet během jednání ze sálu. Telefony musí být vypnuté. „Opakuji, vypnuté,“ prohlašuje s důrazem.
Zanedlouho jeden přece jen zazvoní. A to hned po její levici. Starší přísedící rychle šmátrá pod stolem ve snaze zrádný mobil vypnout a na soudkyni radši ani nepohlédne. Ta jen s nevěřícím výrazem zakroutí hlavou.
Zdržování se u jejích kauz nenosí
Renata Gilová patří k nejzkušenějším soudcům na severní Moravě. Má pověst rázného, ale též spravedlivého arbitra.
„Vždy se jí daří kočírovat proces. Nemá tendence zdržovat. Je jedna z mála, kdo nařídí jednání na čtrnáct dní v kuse, což je enormně vyčerpávající a náročné na přípravu. Ona je vždy precizně připravená, což svědčí o její pracovitosti. A nebojí se rozhodnutí,“ hodnotí ji jeden z ostravských žalobců.
To advokáti z jejích rozhodnutí příliš často radost nemají. „Prostě je to sekera,“ nebere si servítky jeden z ostravských obhájců. Když si však uvědomí, že k ní může zase někdy vést nějakého svého klienta, poprosí o anonymitu.
„Paní soudkyně byla rázná velice, ale byla spravedlivá,“ říká advokátka Věra Zahradníková, jejíž klientce Gilová vyměřila patnáct let vězení. Šlo o ženu obžalovanou za vraždu jejího novorozeného dítěte. „Ale bylo to na spodní hranici sazby,“ dodává Zahradníková.
Žalobce žádal i vyšší trest
Ač „statistika“ trestů rozdaných soudkyní Gilovou obsahuje vysoká čísla, nejde vzhledem k sazbám o extrémy. Třeba státní zástupce Vít Legerský, který žaluje i Kramného, má s Gilovou bohaté zkušenosti. Leckdy požadoval přísnější tresty, než nakonec soudkyně udělila.
Pro učitele, který v Raškovicích zastřelil sedmnáctiletou studentku, jejího dědečka a její babičku těžce zranil, chtěl Legerský výjimečný trest 30 let. Gilová však z jeho návrhu šest roků ubrala.
Jindy zase překvapí opačně. Před třemi lety řešila Gilová obchody gangu s kokainem v několika státech. Spolupracující obviněná věřila, že vyvázne jen s podmínkou. Ale nestalo se. „S ohledem na pomoc při objasnění a rozkrytí té trestní činnosti si myslím, že kvalifikace, kterou paní soudkyně zvolila, byla přísnější. Já bych to vyhodnotil jinak,“ vzpomíná advokát Pavel Andrle.
Gilová dala jeho klientce čtyři roky natvrdo. Nutno však dodat, že jí původně hrozilo až osmnáct let za mřížemi.
Jenže v případě Kramného bude rozhodování o verdiktu i trestu složité. Mnohé, co před soudem zaznívá, vyvrací Kramného verzi o otravě a o celodenním pobytu na hotelovém pokoji. Jenže přímý důkaz, že to udělal on, zde není a soudkyně bude muset pečlivě zvažovat.
A advokátka Kramného navíc na soudkyni přisazuje. „Co vám budu povídat, paní soudkyně je zaujatá vůči mému klientovi, což vzhledem k tomu, že má ctít presumpci neviny, je špatně,“ řekla Jana Rejžková.
Soudkyně rozhovor striktně odmítne. „Ke své osobě nic,“ řekne.
Proč jste ji nevzal na procházku
Gilová občas Kramného usadí. „To už jste říkal, pane obžalovaný, pokračujte dál,“ rychle zareaguje svým hlubším hlasem, když se Kramný opakuje.
To zjevně nemá soudkyně ráda. Žalobce Legerský chvílemi dlouze mlčí, když má klást otázky. „Snažím se neopakovat dotazy, které už zazněly od vás, paní soudkyně,“ vysvětluje se zdvořilostí v hlase.
Co ovšem Gilovou rozezlí, je, když se Kramný zeptá bratra své manželky Moniky před soudem, „zda ho někdo upozornil na to, že se handluje s ostatky“. „Pane obžalovaný, tady nikdo neřekl, že někdo handloval s ostatky. Kupovalo se hrobové místo. Žádám vás, abyste se choval kultivovaněji. Z úcty k zemřelým,“ odbyla jeho dotaz.
Jindy ho zase zaskočí mateřským uvažováním. „Proč jste Klárku nevzal, aby se alespoň prošla, když jste řekl, že jí později bylo lépe a předtím celý den jen ležela na pokoji?“ Kramný se zmohl jen na strohou odpověď. „Nenapadlo mě to.“
Tu příkrost znají všichni, kteří se dostali do soudní síně, v níž je doktorka Gilová pánem. Ale neplatí jen na obžalované a lehké, zato však významné zdvižení očí nepotká jen obhájce. „Ostrá je i na svědky. A zažil jsem to i u znalce,“ připomněl jeden ze státních zástupců.
Jiný zase přidává, že se klidně pustí i do žalobce. „Je svéráz, to v každém případě. Ale drží si tak jen pořádek, aby jednání plynulo,“ dodává jeden z advokátů, který se s ní už v několika kauzách „utkal“.
Podívejte se na reportáž ze začátku soudu s Petrem Kramným:
29. června 2015 |
