Práce na tom, aby se Karlovy Vary připojily do společnosti měst jako Washington, Barcelona či Dublin trvaly dva roky. Do financování celé akce se navíc aktivně zapojili i samotní obyvatelé Karlových Varů, které ve sbírce vybrali necelých dvacet tisíc korun. Zbytek, tedy 260 tisíc korun doplatilo město ze své pokladny.
„Místo je symbolické. Neboť leží nedaleko sochy Karla IV. A památníku T. G. Masaryka. Navíc Václav Havel rád a často rozjímal v nedalekém Grandhotelu Pupp,“ řekl primátor města Petr Kulhánek před samotným slavnostním odhalením.
Místo, které nakonec vybralo město i na základě podnětu karlovarského občana, si byla před rokem obhlédnout i ředitelka Knihovny Václava Havla Marta Smolíková. Ta připomněla Havlovu oblibu Karlových Varů, ale také filmového festivalu, který hned několikrát zažil jako batůžkář. „Tuto iniciativu jen vítám, protože nám připomíná, že je svoboda především o dialogu,“ přiblížil vizuální stránku projektu ministr kultury Daniel Herman.
Slavnostního odhalení se zúčastnila i Dagmar Havlová. Ta ostatně byla první, kdo si na lavičku společně s primátorem města sedl. „Doufám, že se tady posadíme třeba za deset let, až lípa trochu povyroste a bude zde stín,“ přála si Havlová.
Jak „Havlovo místo“ vlastně vypadá? Architekt Šípek přišel s velmi jednoduchým a přitom velmi kreativním designem symbolizujícím demokratickou otevřenost k dialogu, složeným ze dvou kovových zahradních křesel, spojených s kulatým stolem, jehož středem prorůstá lípa, národní strom České republiky. Autor sám instalaci nazval „Hovoří demokracie“ a pracovně instalaci označuje za lavičku.
