Na prvním místě je zastínění oken. Pomáhá to. A hodně. „Jde hlavně o správné využití venkovních či vnitřních žaluzií a textilních závěsů, to může snížit vyhřátí domu o 40 až 50 procent,“ vysvětluje Tomáš Suchý z portálu Ušetřeno.cz. Velký efekt přinášejí zejména venkovní žaluzie.
Brzy ráno je třeba vyvětrat a pak před odchodem z domova závěsy a žaluzie zatáhnout. Pokud jste přes den doma, lze i předokenní žaluzie nastavit tak, aby do místnosti pronikalo trochu světla. Pokud se rozhodnete pro úplně zatemnění, je lepší použít lampu (ovšem s LED zdroji, žárovka by zbytečně „topila“), než vpustit dovnitř vedro.
Markýzy je možné kotvit do zdi či stropu i v případě silnějšího zateplení.
Svislé fasádní markýzy se používají na zastínění oken nebo lodžií.
Výrazným trendem posledních let jsou výsuvné i kazetové markýzy. Je totiž možné instalovat je dodatečně prakticky kdekoliv, což neplatí u předokenních žaluzií. Markýzy chrání před horkem jak interiér, tak třeba i prostor terasy. Je možné je kotvit do zdi či stropu i v případě silnějšího zateplení. Zajímavou variantu představují i méně tradiční svislé fasádní markýzy, které se používají na zastínění okenních otvorů nebo lodžií.
Kromě absence stínění v podobě žaluzií, závěsů či markýz však existují další čtyři hlavní důvody přehřívání budov:
- nefunkční opláštění budov
- nefunkční izolace střech
- nevyhovující cirkulace vzduchu
- nevhodně zvolené stavební materiály
Jenže v případě „stavebních“ chyb bývá náprava obtížná, změny vyžadují čas i nemalé náklady. Co lze udělat rychle? Správně větrat, omezit vaření, zkusit nainstalovat protisluneční fólie, vyzkoušet ventilátory, používat lněné nebo bavlněné povlečení a osprchovat se několikrát denně.
Správné větrání
Žaluzie mají rádiové ovládání včetně větrného senzoru, který hlídá intenzitu větru a je schopen dát včas impulz, aby se žaluzie zatáhly.
Ochlazení otevřením oken bude fungovat jen ve chvíli, kdy vnější teplota není vyšší než 25 °C. Pokud je vyšší, bude lepší nechat okna zavřená, jinak si pustíte rozpálený vzduch dovnitř. Větrat se vyplatí hlavně večer a přes noc, kdy se vzduch alespoň trochu ochladí.
Pokud musíte větrat přes den, otevírejte jen ta okna, která jsou zrovna ve stínu. Při větrání využívejte proudění vzduchu, které představuje přírodní klimatizaci. To věděli už lidé před tisíci lety, kteří využívali sofistikovaný systém průduchů k tomu, aby v domě dosáhli příjemného klimatu. Máte-li třeba chladný sklep nebo světlík, zkuste vzduch z něj průvanem nahnat i do dalších místností.
Fólie proti slunci
Dobré a rychlé řešení představují speciální protisluneční fólie, které se lepí přímo na sklo. Fungují tak, že odrážejí sluneční paprsky, a interiér se díky tomu tolik nevyhřeje. Reflexní fólie podle typu mohou zadržet až 80 % slunečního záření, přitom ale dovnitř stále propouštějí světlo. Lze je nalepit z vnější i vnitřní strany skla.
Nalepené z vnější strany jsou účinnější, protože paprsky odrazí dříve. Instalaci fólií s trochou šikovnosti můžete zvládnout i sami. Určitě se ale předtím poraďte s odborníkem, abyste vybrali správný typ a věděli přesně jak na to.
Ventilátory a větráky
Pokud se do ochlazování rozhodnete zapojit i elektrickou energii, ale klimatizace se vám zdá zbytečná, může pro vás být řešením nákup správného větráku. Ventilátor zvýší proudění vzduchu, díky tomu budou i vyšší teploty snesitelnější. Ve vhodném letním oblečení je možné zvládnout obvykle v klidu teploty do 25 °C. Pokud přidáte lehký vánek v rychlosti okolo 2,5 km/h, rázem snesete i teplotu okolo 28 °C.
Stropní větrák Turbo swirl funguje i jako lustr.
Větrák umístěte strategicky, aby účelně rozháněl vzduch všude, kde je potřeba. Nebo si pořiďte větráků víc a dejte je v místnosti proti sobě, vytvoříte si doma příjemný vánek.
„Větráky ochlazují lidi, ne místnost. Proto by neměly běžet v prázdné místnosti, zejména pokud jich používáte víc najednou. Hodina provozu klasického stojacího větráku s příkonem 60 W sice vyjde jen na necelých 0,30 korun, ale lidé zapomínají, kolik těch hodin v horkém létě proběhne,“ upozorňuje Tomáš Suchý.
Vaření snadno a rychle
Několikahodinové vaření guláše na plotně nebo pečení velkých kusů masa jsou v horku hodně špatným nápadem. Sporák i trouba zbytečně přitápějí v již tak rozpáleném interiéru. A navíc se těžká jídla do horkých dnů stejně nehodí, budete se cítit lépe, když si dáte třeba salát.
S tím souvisí i volba typu varné desky: litinové plotýnky budou sálat horko do okolí ještě hodně dlouho po skončení vaření, dlouho se chladí i sklokeramická deska. Plyn a indukce jsou naopak bez problému.
Studená voda zbytečně rozproudí krev a tělo se začne potit.
Pod sprchu!
Osvěžení vlažnou vodou je příjemné, Ale nikoli studenou! Tělo se snaží vyrovnat teplotu, a na studenou sprchu reaguje výrazným pocením. Sprcha ráno, po příchodu z práce i před spaním určitě osvěží. Jen myslete na to, že ani voda a její ohřev nejsou zadarmo.
„Ve sprše za minutu proteče zhruba 10 litrů vody. Krátká osvěžující pětiminutovka vás může přijít i na čtyři koruny. Při třech sprchách denně už je to 12, za týden pak 84 korun,“ vysvětluje Tomáš Suchý. Tady mají výhodu ti, kteří si vypomáhají při ohřevu teplé užitkové vody solárními panely.
Když deka chladí
To, že v oblékání mají dostat přednost lehké přírodní materiály, není nic překvapivého. Pro horké noci se však vyplatí zvolit i povlečení z lehké bavlny, třeba bavlněného saténu.
O lnu se už ví dávno, že doslova chladí, zejména lněná prostěradla jsou v horkých nocích hodně příjemná. Přírodní materiál dobře dýchá a absorbuje vlhkost.
Stavební řešení
Podle nové studie vědců Univerzity Karlovy vln veder v Česku v budoucnosti ještě přibude. Proto je tak důležité mít dobře tepelně izolovaný dům, který se nepřehřívá a nepotřebuje v létě chlazení. Zatepleno je však u nás přitom pouze 11 procent rodinných domů, celkově je stále nezateplena polovina všech bytových jednotek v České republice.
Pod fasádou je tepelná izolace z minerální vlny
„Teplota v obytných budovách by ani v parném létě neměla překročit hranici 27 stupňů. Bohužel až polovina bytových jednotek v Česku se kvůli špatné tepelné izolaci přehřívá, a interiérové teploty tak mohou v tropických dnech dosáhnout 30 i více stupňů Celsia,“ varuje Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace.
Velkoměsta kvůli husté zástavbě, zalidnění a menšímu podílu zeleně trpí efektem takzvaných městských tepelných ostrovů, vykazují tak vyšší teploty než okolní méně zastavěné lokality. Například v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 °C oproti okolní přírodě. Teplotní rozdíl však může ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až 10 stupňů. Městské tepelné ostrovy najdete také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě.
Navíc vzduch se v tropických dnech ve velkoměstech neochladí ani v noci, což zhoršuje kvalitu spánku. „Pokud je vnější teplota vzduchu ve dne i v noci prakticky stejná jako vnitřní, vzduch není možné ochladit ani průvanem. Úleva nepřijde ani v noci, a obyvatelé velkoměst jsou tedy horku vystaveni dlouhodobě,“ konstatuje Marcela Kubů.
Jedním z řešení mohou být i takzvané zelené střechy. „Vsakují a odpařují zpět do ovzduší velké množství srážkové vody, výrazně tím přispívají k ochlazování budovy, zvlhčování vzduchu a snížení prašnosti,“ vypočítává Marcela Kubů.
Zeleň je třeba vysadit i okolo domů včetně městských ulic. Není to sice okamžité řešení, ale vyplatí se. Za pár let mohou stromy poskytnout příjemný stín.
Jde o zdraví, někdy i o život
Velká horka znamenají pro lidský organismus značnou zátěž. „Trvale vyšší teploty zvláště v nedostatečně větraných prostorách mohou způsobit nadměrnou únavu vedoucí k úrazům, problémy s dýcháním a oběhovou soustavou, kolapsy z nadměrného tepla nebo mozkové příhody,“ vypočítává Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotnického ústavu.
V horku hrozí nebezpečí hlavně dětem a seniorům.
Nejohroženější skupinou obyvatel jsou děti, chronicky nemocné osoby a senioři, a to kvůli horší termoregulaci organismu.
„Bohužel v letních měsících roste i počet případů intoxikací jedovatým oxidem uhelnatým z plynových karem, který se v horkém počasí drží ve špatně větraných koupelnách,“ upozorňuje Marcela Kubů.
Podle Českého sdružení pro technická zařízení eviduje Česká republika až 300 smrtelných případů otravy oxidem uhelnatým ročně, což je jeden z nejhorších výsledků ve střední Evropě.
Ve městech často vyjíždějí kropící vozy:
