Na komodu, která vzácné předměty skrývala, narazili historici při přebírání domu od původních majitelů. Stála v ložnici v podkroví a věci do ní po smrti svého muže schovala Čapkova manželka Olga Scheinpflugová.
Filip Srovnal z Národního památkového ústavu ukazuje například obaly od léků: “Lékaři podávali Karlu Čapkovi injekce proti bolesti. Přitom měl zápal plic. Došlo tedy k chybné diagnóze, která možná stála spisovatele život.”
“Objevili jsme dosud neznámé snímky,” pochlubil se novinářům historik fotografie Pavel Schreufler. “Karel Čapek byl vášnivým fotografem a zvěčnil tak mnohokrát například fenku Iris, inspiraci pro knižní Dášeňku, nebo svou ženu. Některé snímky Scheinpflugovou zachycují ve velmi intimních pozicích.”
V domě vznikne muzeum Karla Čapka
Polovina dvojvily bratrů Karla a Josefa Čapků by se veřejnosti mohla otevřít na začátku roku 2018. Budovu a zahradu čeká rekonstrukce. Vrátit by se měly přibližně do stavu z roku 1930, řekl novinářům radní městské části Bohumil Zoufalík. Nově objevené fotografie budou na podzim vystavené v galerii městské části.
„Do začátku července budu mít na stole stavebně technické posouzení této budovy, které nám řekne, jak velká je třeba rekonstrukce,“ uvedl Zoufalík.
Vila bratří Čapků Vila bratří Čapků na Vinohradech Bratři Čapkové si vilu na Vinohradech nechali postavit ve dvacátých letech. Dvojdům navrhl architekt Ladislav Machoň. Po válce zdědili objekt pozůstalí rodinní příslušníci a polovinu po Karlu Čapkovi koupila v roce 2013 Praha 10 za bezmála 44 milionů korun. |
Do konce roku pak vznikne projektová dokumentace chystaných oprav. Mimo jiné bude posuzovat i to, jestli bude muset opravám ustoupit i pro vilu typický břečťan, který porůstá fasádu. Do jejich zahájení se musí celá vila ještě vyklidit od původního mobiliáře.
Úpravy čekají i unikátní zahradu okolo vily. Našel se i původní projekt z doby, kdy se vila a zahrada projektovala. „Máme také původní objednávkové listy na rostliny podepsané přímo Karlem Čapkem,“ uvedl Zoufalík s tím, že v parku v Průhonicích rostou rostliny stejného genofondu, které by chtěli pro zahradu získat.
Vznikat už začalo i takzvané libreto muzea, tedy jeho scénář. Návštěvníci v něm uvidí interiér co nejvíc přiblížený době života Karla Čapka. I proto nebude muzeum připravené na velké prohlídkové skupiny.
„Nechceme, aby se tady z toho stal druhý Karlštejn. Ani vila, ani ulice není připravena na to, aby sem najížděly autobusy,“ dodal Zoufalík.
