Sovák a Kemr na sebe v Chalupářích moc neslyšeli, vzpomíná režisér

Chalupáři stále táhnou. Patří mezi nejoblíbenější české seriály a při pravidelných reprízách se vždy umisťují velmi vysoko na žebříčcích sledovanosti. O jejich vzniku nyní vychází kniha, doplněná řadou unikátních fotografií.

Kniha Chalupáři Miroslava Graclíka a Václava Nekvapila, kterou vydává nakladatelství Omega, na více než čtyřech stech stran přináší mnoho informací o přípravách i samotném natáčení seriálu, rozhovory s jeho režisérem a herci i životopisné profilky herců, které mapují jejich osudy. Mezi 250 fotografií z natáčení seriálu od fotografa Ivana Mináře, který byl oficiálním fotografem seriálu, jich je mnoho publikovaných úplně poprvé.

Čtenář nahlédne do zákulisí seriálu, ve kterém pod režijním vedením Františka Filipa excelovala taková herecká esa jako Jiří Sovák, Josef Kemr, Jiřina Bohdalová nebo Vladimír Menšík. Zařadí si seriál do dobového kontextu a možná si opraví i několik zažitých omylů.

Ukázka z rozhovoru s režisérem Chalupářů F. Filipem

Pánové Kemr a Sovák byli od začátku obsazeni a nebo jste přemýšlel i o jiných hercích?
Uvažoval jsem o leckom, ale tihle dva mi byli od začátku jasní, i když na sebe úplně neslyšeli. Sovák, když slyšel, že to bude Kemr, hrozně mrmlal. Každý měl jiný druh herectví. Sovák byl stylizovaný srandista, zatímco Kemr byl takový hluboký. Ale já jsem v tom cítil, že to právě ve výsledku hodí něco zvláštního. A ono to hodilo. Oba dva byli špičkoví.

A když jste obsazoval další role, odmítl vám někdo, kdo v Chalupářích nechtěl hrát?
A víte, že ne? Měl jsem takovou kliku, že jsem celkem nikoho neznásilňoval ani nepředělával. Oni ale věděli, že to pofrčí a že to bude dobré. Pozor, teď si nechci moc lichotit, ale herci zkrátka čekali, že to nebude průserové a že je nebudu týrat. Nikdy jsem nedělal velké umění. Snažil jsem se, aby to bylo člověčí a poctivé. A nějaké extra výboje jsem necítil, netíhnul jsem k tomu. To taky možná přispělo k tomu, že jsem toho udělal tolik a že to bylo stravitelné. Zkrátka, abych se vrátil k vaší otázce, všichni herci do toho šli rádi. A spíš byli tací, kteří by roli v Chalupářích chtěli, ale nedostali.

Obsadil jste i syna Jiřího Sováka Jiřího Schmitzera. Tenkrát spolu ještě vycházeli a komunikovali?
Samozřejmě. Vždyť to byl Sovák, který mě poprosil, abych dal jeho klukovi roli. A tak jsem to udělal a byl skvělý.

Chalupáři měli na televizních obrazovkách premiéru v listopadu 1975 a setkali se s velkým úspěchem. Proč později nevzniklo jejich pokračování?
Kdyby s tím někdo přišel, já bych od toho ucuknul. Tyhle nastavované kaše jsou vždycky špatné. Vždyť to vidíte dnes, že když se něco nastavuje, nebývá to dobré.

Vladimír Menšík a režisér František Filip při natáčení seriálu Chalupáři

Premiéra Chalupářů v neděli 23. listopadu 1975 patřila mezi nejsledovanější premiéry v historii československých seriálů, neboť ji sledovalo neuvěřitelných 93 procent populace ve věku 15 až 70 let. Stejného čísla dosáhla pouze Nemocnice na kraji města, která měla premiéru v roce 1978 a o pouhé jedno procento méně měl další seriál režiséra Filipa F. L. Věk, který premiérově vysílala Československá televize v roce 1971.

František Filip režíruje v Chalupářích Josefa Vinkláře

Seriál si získal velkou oblibu o čemž svědčí i fakt, že poslední jedenáctý díl nazvaný Svatba se vysílal na Silvestra, tedy 31. prosince 1975, od 21 hodin. V týž večer, kdy televize tradičně vysílají jen to divácky nejoblíbenější, nabídla Československá televize ještě Bakaláře, a hudebně-zábavné pořady Veselé s Moravankou, Sejdeme se na Vlachovce a estrádní pořad z Hornického domu kultury a techniky sokolovského revíru.

Seriál se natáčel ve vsi Višňová:

30. června 2014