Z historických výkresů sestavil letoun. Po 25 letech práce vzlétl

  • 2
V Mladé Boleslavi v pátek vzlétl sportovní letoun vyrobený podle původních výkresů ze 30. let minulého století. Jeho majitel ho přitom stavěl více než dvacet let. Letadlo Be-50 Beta Minor je nyní součástí sbírek Vojenského historického ústavu.

Letadlo si sice svou vzdušnou premiéru odbylo už před měsícem v rámci zkoušek, teď však na mladoboleslavském letišti vzlétlo poprvé naostro.

Práci na něm přitom letecký nadšenec a restaurátor Jan Klaban zahájil před více než dvaceti lety. Vyráběl ho přitom na základě předválečných výkresů a plánů. Letounu se v letech 1936-1939 vyrobilo ve firmě Ing. Beneš a Ing. Mráz v Chocni celkem 43 kusů.

Toto letadlo ale není pouhou replikou, ale regulérním 44. vyrobeným kusem, který tak na původní sérii navazuje.

„Nejtěžší bylo vydržet to a dodělat to. Všechny díly jsou vyrobené. Samozřejmě motor, vrtule a podvozek jsou použité, ale jinak vše se muselo vyrobit znovu,“ řekl ČTK Klaban, který už se v minulosti podílel na sestavení několika letounů.

„Každý máme nějaký svůj idol a vzor a tohle bylo éro, které mi padlo do oka a vždycky jsem si říkal, že by bylo dobré, kdyby tu bylo, protože se nedochovalo původního nic. Skončilo to během války, zabrali to všechno Němci a používali to jako kurýrní letadla. Pro ně to bylo spotřební zboží,“ dodal Klaban.

S myšlenkami na postavení tohoto letounu si přitom pracovníci kbelského leteckého muzea pohrávali ještě dříve - už v 80. letech.

A proč volba padla právě na Be-50? Jednoduše proto, že se dal použít spolehlivý motor Walter Minor 4-III o výkonu 105 koní (77 kW) a k dispozici byly téměř všechny tovární výkresy z výrobního závodu v Chocni.

Do historického trupu přibyly moderní přístroje

Letadlo se vyrábělo prakticky stejnou technologií, jako jeho předchůdci. Se stavbou Klabanovi pomáhala spousta jeho přátel a firem, tedy podobných aviatických nadšenců.

Výroba kovových částí probíhala převážně v leteckých podnicích, dřevěná konstrukce vznikala ve kbelském muzeu.

Dřevěných dílů se muselo vyrobit více než 5 500. Použitým materiálem je „letecký“ smrk, částečně borovice, překližky jsou z buku a břízy.

Trup byl dokončen v roce 2007, proti původním modelům je vybaven povinnými prvky jako je radiostanice, odpovídač a nouzový vysílač polohy. Letoun byl jako statický model poprvé představen veřejnosti v dubnu 2013 při zahájení sezony kbelského muzea.

Definitivně byl letoun zkompletován v leteckém muzeu v Mladé Boleslavi, poprvé vzlétl letos 22. května.

Historie letounu Be-50 Beta Minor

  • Letoun Beta Minor Be-50 stál na počátku jedné z úspěšných řad strojů této předválečné československé firmy.
  • Na jaře 1935 založili inženýři Pavel Beneš a Jaroslav Mráz letecký podnik v Chocni, v němž zahájili vývoj a výrobu letadel pro moderní letecký výcvik a turistiku. Beneš byl v té době již uznávaným leteckým konstruktérem, pracoval např. pro firmu Avia.
  • Druhým z prototypů, které v Chocni vznikly, byl dvojmístný celodřevěný letoun Benešovy konstrukce Be-50 Beta Minor, s československým řadovým, vzduchem chlazeným čtyřválcem Walter Minor 4 o výkonu 90 koní. Šlo o dvoumístný letoun dolnoplošné konstrukce, místo pro pilota a dalšího letce bylo odkryté.
  • Dne 31. srpna 1935 letadlo zalétal pilot Josef Koukal a neshledal na něm a jeho vlastnostech žádné významnější nedostatky.
  • Na délku měřil 7,7 metru, rozpětí křídel bylo přes 12 metrů. Vážil 460 kilogramů a byl schopen doletět do vzdálenosti 750 kilometrů. Maximální rychlost stroje byla 195 kilometrů v hodině.
  • V březnu 1936 předala choceňská továrna aeroklubům první letouny, které objednalo Ministerstvo veřejných prací. Celkem jich pak továrna dodala více než čtyřicet.
  • Velmi oblíbené stroje se využívaly k výcviku, letecké turistice a dokonce i k akrobacii. Účastnily se i leteckých soutěží doma i v zahraničí, např. populárních etapových letů.
  • Poslední, 43. sériově vyrobený Be-50 byl zalétán 19. května 1939, tedy již v době protektorátu. Všechny Bety byly zabaveny, část předána Slovenskému štátu, ostatní převzala Luftwaffe. Žádný z původních letounů se přitom nezachoval do dnešní doby.
  • Na letouny Be-50 navazovala i úspěšná řada Be-51 vyráběná od roku 1937. Šlo o turistický dolnoplošník, který měl krytou kabinu pro dva letce.