„Závazek kolektivní obrany je pevný jako skála a jsem hrdý na tyto vojáky,“ prohlásil vrchní velitel sil NATO Philip Breedlove, který manévrům přihlížel.
Hrotové síly"Spearhead Force" - expediční síly NATO o síle asi 5 tisíc vojáků, jejichž úkolem je okamžitě reagovat na bezprostřední ohrožení členů Aliance, již fungují. Zatím ale v provizorní podobě a tvoří je vojenské jednotky Německa, Norska, Nizozemska a některých dalších zemí. Německo do jednotek nabídlo až 2 700 vojáků včetně letectva a námořnictva, Nizozemsko přibližně 2 500 a Norsko až 1 000. Reagovat mají v řádech hodin. K tomu mají mít připravené také potřebné logistické zázemí ve východních státech a na místo cestovat na lehko, avšak velmi rychle. V Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Bulharsku kvůli tomu vzniknou zvláštní integrační jednotky s prvky velení a řízení a předsunutými sklady s výstrojí a zásobami. |
Do závěrečné demonstrace ve vojenském prostoru Žagaň, během níž se postupně do cvičné operace zapojily všechny bojové komponenty hrotových sil, se účastnili i chrudimští výsadkáři.
Ti měli mimo jiné za úkol po výsadku z vrtulníku přepravit zajištěnou velmi důležitou osobu zpět na svou základnu, když ji předtím objevily a zadržely speciální síly.
„Setkal jsem se s vojáky, profesionály z devíti zemí, kteří během tohoto důležitého cvičení pracují jako jeden tým,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který manévry sledoval.
Hlavní jádro hrotových sil, které měly odrazit simulovaný útok nepřítele, tvořily mechanizované jednotky z Německa a z norského praporu Telemark, vyzbrojeného tanky Leopard 2 a obrněnci CV-90. Protiúder pak měly na starost tanky Leopard polské armády a belgické dělostřelectvo.
Cvičení Nobel Jump mělo otestovat reakci v případě ohrožení některého ze spojenců. Šlo o druhou fází testu takzvaných hrotových jednotek, které v případě ohrožení mají dorazit na pomoc v řádu hodin. Čeští výsadkáři jsou jejich součástí.
„Splnili jsme své sliby, přizpůsobujeme se a i nadále se přizpůsobovat budeme,“ konstatoval Stoltenberg s odkazem na dramaticky se měnící bezpečnostní prostředí.
Už v dubnu si vojáci ze 43. výsadkového praporu z Chrudimi vyzkoušeli vyhlášení poplachu, co nejrychlejší shromáždění na základně, přípravu výstroje a materiálu a cvičný přesun na letiště a nádraží.
Tentokrát je čekalo realistické nasazení. Část jednotky odcestovala minulý týden do Polska po železnici, hlavní bojové síly pak i s vozidly „Kajman“ přepravil alianční transportní letouny C-17 Globemaster. (Fotografie z odletu českých výsadkářů zde)
Fotografie    |
Během uplynulých dnů se čeští výsadkáři zapojili do dílčích cvičných operací včetně přepadu nepřátelského stanoviště nebo obrany vlastního velitelství. S nizozemskými kolegy absolvovali ostré střelby a vyzkoušeli navzájem svou výzbroj včetně minometů.
„Chci vás ujistit, že práce, kterou zde odvádíte je velmi důležitá,“ řekl chrudimským vojákům při osobním rozhovoru šéf NATO Stoltenberg.
Ministři obrany posoudí přesuny zbraní
Podle Stoltenberga by už příští týden měli ministři obrany zemí NATO na svém jednání posoudit možnosti případného přemístění zbraní Aliance do střední Evropy. „Pracujeme se spojenci na otázce přemístění výzbroje,“ řekl. Rozhodnutí podle jeho slov ale ještě nepadlo.
„My, politici i média bychom měli veřejnosti sdělit, že období desetiletí míru v Evropě po skončení studené války jsou minulostí,“ řekl během tiskové konference přímo na cvičišti polský ministr obrany ministr Tomasz Siemoniak.
Počet hrozeb kolem Evropy podle jeho slov stále narůstá - od rusko-ukrajinské krize, přes Islámský stát až po krizi na severu Afriky. „A evropský blahobyt se nám nepodaří ubránit, pokud neuděláme více pro naši bezpečnost,“ dodal.
