Mladá žena utonula na začátku března během plavby do Itálie. Aktivisté její jméno nezveřejnili, aby neohrozili jejího manžela a tři děti, kteří se štěstím dorazili do Německa a nyní čekají na vyřízení žádosti o azyl.
Žena byla původně pohřbena na Sicílii, ale aktivisté ji se svolením rodiny nechali exhumovat a převézt do Berlína. Její tělo v úterý na hřbitov ve čtvrti Gatow přinesli v bílé rakvi přikryté rudým rubášem, kterou položili před řadu prázdných židlí se jmény německých politiků.
Podle zpravodajky The New York Times se muslimského pohřbu vedeného místním imámem účastnilo asi sto lidí. Procesí na hřbitov přineslo ještě jednu malou bílou rakev, která však byla prázdná. Symbolizovala dvouleté dítě, které stejně jako jeho matka zahynulo cestou přes Středozemní moře. Jeho tělo se nikdy nenašlo.
Hřbitov před kancléřstvím
Politický happening nazvaný „Mrtví přicházejí“ zorganizovala berlínská skupina Centrum politické krásy, která pořádá politicko-umělecké protesty. Její členové upozorňují, že v následujících dnech budou následovat další pohřby a v neděli hodlají pochodovat centrem Berlína k úřadu Angely Merkelové. V parku před kancléřstvím hodlají vybudovat symbolický hřbitov.
Doufají, že jejich radikální akce vyburcují politiky a veřejnost k řešení humanitární krize ve Středomoří. „Nejhorší noční můra německé vlády se stává skutečností. Během následujících dní přivezeme do Berlína uprchlíky, kteří se utopili, nebo zemřeli hladem na vnějších hranicích Evropy. Naším cílem je strhnout zeď , která blokuje schopnost Evropy pro slitování,“ uvádějí aktivisté na svých stránkách.
Happening, který vyšel na 14 900 eur (asi 406 tisíc korun) má však i své kritiky. Na sociálních médiích se objevují hlasy, že jde o projev špatného vkusu a nedostatek úcty k mrtvým. Další lidé zpochybňují, jestli aktivisté mají právo využívat pro své umělecké kousky lidské ostatky.
Od počátku roku přes Středozemní moře dorazilo do Evropy 105 000 lidí, kteří prchají před válkami na Blízkém východě a bídou v Africe. Při plavbě už zahynulo nejméně 1 850 lidí a evropští politici se nedokážou shodnout na řešení největší uprchlické krize od druhé světové války.
Evropská komise navrhuje zavedení kvót, podle kterých by byli žadatelé o azyl přerozdělováni do jednotlivých členských zemí. Stoupencem kvót je i Německo, ale řada států včetně České republiky s tím nesouhlasí. Úterní schůzka ministrů vnitra v Bruselu skončila bez jakéhokoliv jasného závěru.
