Psal se 25. srpen 1968 a Prostějovem projížděla mohutná okupační kolona směrem na Brno. Tanky, nákladní auta a transportéry začaly v ulicích bloudit, protože směrovky byly zamalované, otočené jinam nebo úplně chyběly.
Snímky z okupace a nynějších oprav |
Část kolony tak objela centrum a dostala se zpět na příjezdovou cestu z Olomouce.
Mezi vojáky rostla nervozita a podráždění, možná se báli elitní výsadkové brigády vycvičené pro boj v týlu nepřítele, která sídlila na letišti. Napětí prasklo dvě minuty po osmé večer u hřbitova.
„Kvůli dezorientaci došlo k náhlé střelbě z obrněných vozidel. Podle pamětníků sledovali místní radioamatéři rozhovory mezi sovětskými veliteli. Zaznamenali také rozkaz jednoho z důstojníků k palbě,“ popisuje historička Marie Dokoupilová z Muzea a galerie v Prostějově.
Postupně celá kolona začala zběsile pálit na všechno okolo. Ulice byly v té době plné lidí. Kromě rozstřílených výloh a fasád zůstaly na dlažbě také tři mrtví. Do dějin se událost zapsala jako Krvavá neděle.
Sedmadvacetiletá Marta Říhovská zemřela na náměstí poté, co kulka prostřelila dřevěné domovní dveře, Sedmdesátiletý Ladislav Lang skonal na vedlejším náměstí pod lípou, kde čekal na autobus, a dvaadvacetiletého Josefa Boháče střela dostihla u divadla.
Komunisté chtěli, aby stopy sovětské okupace zmizely
Na fasádě prostějovské radnice, kterou nyní zakrývá lešení, jsou stopy po sovětských kulkách dodnes patrné. Fasáda se však v letošním roce rekonstruuje a jedinečný historický důkaz by tak mohl navždy zmizet. Oprava je první za dobu stoleté existence radnice, což je pravděpodobně také důvod, proč zde stopy zůstaly.
„Může jít o kulky, které souvisí se zastřelením dívky v domě na náměstí. Pochybuji, že by se nějaké další stopy zachovaly, a nepředpokládám, že by se objevily nějaké nové. Tehdejší režim měl eminentní zájem, aby všechny připomínky srpnových událostí zmizely. Například pomníček u Národního domu byl velmi rychle zlikvidován,“ připomněl Pavel Marek, historik z UP v Olomouci, který je z Prostějova.
Stavbaři a prostějovská radnice proto nyní řeší, jak artefakt zachovat.
„V rámci oprav fasády jsme tuto věc zatím neprojednávali. Ale až budeme mít kontrolní den, tak se pokusíme najít nějaké řešení, aby stopy po kulkách zůstaly viditelné,“ slíbil náměstek primátora Prostějova Zdeněk Fišer.
„Vím o tom, že dole na fasádě něco takového je. Další díry po kulkách by snad měly být i někde nahoře na věži radnice. Vymyslet nějaké řešení, jak stopy dole u vchodu zachovat, na to je ještě dostatek času, protože spodní část přijde na řadu až později,“ ubezpečil stavbyvedoucí oprav fasády Pavel Hurta.
Stav radnice je horší, než se čekalo. Zatékalo sem
Navzdory předpokladům se totiž opravy protáhnou. Po dostavbě lešení a prohlídce totiž vyšlo najevo, že stav fasády a střech je daleko horší, než stavbaři očekávali.
„Zjistili jsme hnilobu na nosných prvcích střešních konstrukcí, které byly zakryty pod oplechováním, a v nosných konstrukcích obvodových zdí. Do budovy prokazatelně vnikala voda po celou dobu její existence,“ sdělil náměstek Fišer.
Na některé půdy se sto let nikdo nedostal, protože chyběl vstupní otvor. „Bez rozkrytí střech jsme stav neznali,“ dodal.
Také všechny sochy a kamenné prvky musí stavbaři staticky zabezpečit. „Zjistili jsme rovněž totální degradaci cihelného zdiva na balkonech v osmém patře věže radnice,“ uvedl náměstek.
Opravy radnice se kvůli tomu protáhnou. Původně měly skončit letos v zimě. „Lešení zde zůstane zřejmě až do poloviny příštího roku,“ potvrdil Fišer. Na stopy po kulkách se tak obyvatelé Prostějova budou moci opět podívat téměř přesně osmačtyřicet let po sovětské okupaci.
13. března 2015 |
