Upravený „panoramatický“ snímek okolí sondy Philae s vloženým obrázkem sondy...

Upravený „panoramatický“ snímek okolí sondy Philae s vloženým obrázkem sondy naznačuje její polohu. | foto: ESA

Malý zázrak: zmrzlá sonda Philae se po půlroce ozvala z komety

  • 139
Modul Philae, který loni v listopadu přistál na kometě Čurjumov–Gerasimenko a po 60 hodinách se odmlčel, se nečekaně probudil a kontaktoval Zemi. Informovala o tom BBC s odkazem na Evropskou vesmírnou agenturu.

Kometa se podle odborníků přiblížila k Slunci, tudíž modul získal dost energie na to, aby začal znovu vysílat. Modul „mluvil“ s týmem na Zemi přes sondu Rosetta po dobu 85 sekund.

Probuzení modulu potvrdila Evropská vesmírná agentura (ESA) na twitterovém účtu věnovaném sondě Philae.

14.června 2015 v 13:33, příspěvek archivován: 14.června 2015 v 13:40

Hello Earth! Can you hear me? #WakeUpPhilae

Do střediska ESA v německém Darmstadtu signál dorazil v sobotu 13. června ve 22:28 hodin SELČ. Odborníci teď analyzují více než 300 datových balíčků. „Philae se vede velmi dobře. Její provozní teplota je -35 °C a má k dispozici 24 wattů,“ uvedl projektový manažer Stephan Ulamec. „Modul je připraven k další práci,“ dodal v tiskové zprávě ESA.

Během analýzy dat vyšlo najevo, že se modul Philae musel probudit už dříve. „Dostali jsme i nějaká starší data, takže nás modul asi nebyl schopen kontaktovat dříve,“ dodává Ulamec.

Vědci čekají další pokus o kontakt. V paměti Philae je podle nich více než 8 000 datových bloků. Vědci doufají, že v nich budou i informace, co se modulu stalo v posledních několika dnech na kometě.

Sonda Rosetta nesla modul velký asi jako pračka ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko deset let. K přistání došlo ve vzdálenosti 551 milionů kilometrů od naší Země.

15. listopadu 2014

Sonda měla na kometě provést řadu výzkumů a experimentů. Výsledky jsou zajímavé pro vědce zabývající se počátky a vývojem naší sluneční soustavy. Nečeká se ovšem, že by byly zcela převratné, protože Čurjumov-Gerasimenko patří do třídy těles, o kterých už alespoň základní informace máme. Dostat sondu na kometu je však především úctyhodný technický úspěch, který je v současné době na hranici lidských možností.

Dramatické přistání

Sonda Philae se v úterý 11. listopadu 2014 dostala na povrch komety díky manévru, který se však nepovedl zcela podle plánů. Muselo se přitom hlídat množství parametrů. Především se sonda Rosetta musela dostat na správnou dráhu, ze které mohla modul vypustit. Sonda samozřejmě neměla neomezené množství paliva a rychlost i směr vypuštění modulu tak mohla ovlivnit jen velmi málo. Přesné navedení na správnou dráhu bylo nezbytné. To vše klaplo.

Po vypuštění modulu už nemělo řídící středisko možnost, jak do procesu zasáhnout. Vše proběhlo zcela autonomně a inženýři i vědci mohli jen čekat a doufat.

„Pád“ modulu trval zhruba sedm hodin a Philae se při něm nepohybovala přímo k povrchu. Měla stále nějakou zbytkovou dopřednou rychlost, která ho po parabolické dráze nakonec dovedla na povrch. Vše bylo vypočteno tak, aby rychlost modulu při dopadu vyrovnala rychlost rotace povrchu komety, a dopad byl tedy co nejměkčí.

Infografika

Cesta a přistání modulu Philae

Sondě se však po dopadu na povrch nepodařilo udržet na povrchu a odrazila se na méně vhodné místo, přičemž poskočila dvakrát. A vědci ji nemohli lokalizovat. Později se zjistilo, že se nemohla zachytit kvůli problémům s přítlačnou tryskou a nevyužitými kotvami.

Navíc kvůli stínu z útesu, pod kterým se usadila, mohla své solární panely využívat jen tři hodiny v rámci 24hodinového cyklu. Původně se počítalo s několikanásobně větším přísunem energie ze Slunce, kdyby zůstala na místě prvního přistání.

To se negativně projevilo na délce, po kterou mohla na povrchu komety pracovat. Baterie Philae měly vydržet 64 hodin, ale s touto dobou se počítalo jako s nouzovým řešením. Energie se totiž měla získávat i ze solárních článků.

I tak se sondě před její hibernací loni 15. listopadu podařilo splnit většinu úkolů a informace poslat přes Rosettu k analýze na Zemi. Mezi nimi bylo zkoumání struktury místa přistání i celé komety, měření podpovrchové teploty v závislosti na intenzitě slunečního záření a samozřejmě analýza vzorků povrchových a podpovrchových částí komety. Výsledky mají vědcům pomoci při zkoumání historie naší sluneční soustavy, která se zformovala zhruba před 4,6 miliardy let.

Na konci loňského roku se pak jen nesměle doufalo, že by při cestě komety ke Slunci mohla sonda Philae dostat ze svých panelů dostatek energie, aby se mohla znovu probudit. I proto od 12. března poslouchala Rosetta, zda se sonda znovu neozve. Nyní již víme, že sluneční polibek tuto spící Růženku nakonec probudil a my se můžeme těšit na její další informace.

Pokud si chcete připomenout dramatické okamžiky přistání na kometě, můžete si přečíst on-line reportáž, kterou jsme v listopadu pro vás psali zde.  

11. listopadu 2014

Aktualizováno: Článek jsme doplnili o historii přistání na kometě 67P.

,