Manévry BALTOPS, kterých se účastní přes 40 bojových lodí a 60 letounů včetně amerických strategických bombardérů, patří k největším námořním cvičením Severoatlantické aliance v posledních letech. A bedlivě je sleduje také Rusko.
Skupinové formace aliančních plavidel od vyplutí z přístavu v polské Gdyni zpovzdálí sledují ruské lodě a flotilu „pozdravily“ i ruské stíhačky.
Fotografie    |
„Během formování našich pozic krátce po opuštění přístavu nás začala sledovat ruská plavidla. A kolem poledne nad námi proletěly dva ruské stíhací letouny,“ uvedl velitel americké 6. flotily viceadmirál James Foggo.
„Několikrát kolem nás proletěly a pak se na každé straně objevily ruské lodě – nic neobvyklého, jen nám dávaly najevo, že o nás vědí,“ konstatoval s tím, že se alianční flotila snažila s ruskými loděmi a letouny navázat kontakt, ale Rusové nereagovali.
V poslední době jde o druhý podobný incident. Americké námořnictvo před týdnem zveřejnilo záběry, na kterých ruský letoun Su-24 nalétává na americký torpédoborec USS Ross v Černém moři.
Přítomnost ruských lodí zaznamenala během cvičení BALTOPS také kanadská fregata HMCS Fredericton, na jejíž palubě byl zrovna v té chvíli premiér Stephen Harper. „Ruské lodě nikoho neohrožovaly ani nepřekážely, pokračovali jsme ve cvičení,“ řekl kapitán lodi Jeffrey Murray.
Manévrování vedli Britové
Manévry v Baltském moři Aliance pořádá každoročně od roku 1971. V roce 1993 přizvala i některé země bývalého východního bloku včetně Polska. Nicméně letos poprvé kvůli napjatým vztahům v důsledku anexe Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny nedostalo pozvánku Rusko.
Cvičné operace se zaměřují na protiponorkový a protiletadlový boj, zachycování podezřelých plavidel nebo vylodění na pobřeží. Právě to má prověřit polskou pobřežní obranu, když se na polygonu v Ustce vylodí 700 finských a švédských vojáků.
Úvod cvičení však byl zaměřen na manévrování velké skupiny plavidel, kterou vedla britská vrtulníková loď HMS Ocean. „Choreografii“ společné plavby, při níž nebyla plavidla od sebe ani 200 metrů, dostal na starost navigační důstojník z HMS Ocean George Storton.
„Měli jsme devětačtyřicet lodí všech velikostí a rychlostí, což představovalo mnoho večerů u internetu při zkoumání plavidel, hledání míst, kde by mohly plout a pak skicování různých formací znovu a znovu,“ popsal přípravu, která mu podle jeho slov zabrala asi šest týdnů.
