Přelet ISS přes Slunce vyfotografovaný z Hradce Králové 27. dubna 2015. Pořízen záznam 1600x1200px, 1/3000s, 15fps (sw iCAP), nekomprimovaný. Bylo trochu pod mrakem, proto snímek není natolik kontrastní, jak by mohl být. ISS byla 498 km daleko, měla průměr 56", úkaz trval necelou sekundu. Snímáno cca 1,5 km od centrální linie přechodu mezi mraky. | foto: Richard Kotrba

Jak to vypadá, když astronomové vyfotí ze Země vesmírnou stanici

  • 18
Astronomů se prý laici často ptají, jak by bylo vidět letadlo nebo družice v dalekohledu. Nyní se můžete přesvědčit sami. Květnový vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce zachycuje Mezinárodní kosmickou stanici, která byla 498 kilometrů daleko.

Hradec Králové, 27. dubna 2015, přesná poloha pozorovatele 15°50'42.99" východní délky a 50°11'34.78" severní šířky. Právě zde se naskytla možnost pořídit snímek v záhlaví článku, který zvítězil v květnovém kole soutěže o českou astrofotografii měsíce. Jeho autorem je Richard Kotrba z Hradce Králové.

Mezinárodní kosmická stanice (ISS), která je na obrázku zachycena na pozadí Slunce, létá ve vesmíru v podstatě již od 20. listopadu 1998. Tehdy byl na oběžnou dráhu vynesen modul Zarja. Trvale je stanice obydlena od 2. listopadu 2000, kdy na ni vstoupila první stálá posádka. V době pořízení snímků byla stanice vzdálena 498 kilometrů a „ta chvíle“, tedy doba přeletu stanice na pozadí Slunce, trvala necelou sekundu.

Stanice se pohybuje okolo Země průměrnou rychlostí téměř 28 000 km/h, a naši planetu tak oběhne přibližně za 92 minut. My ji pak za příhodných podmínek můžeme v noci pozorovat jako jasný objekt pohybující se oblohou.

Stanice byla v podstatě dokončena v roce 2011 po instalaci dvou venkovních plošin. Od té doby má hmotnost okolo 450 tun, délku 74 metrů a rozpětí 108,4 metru. Solární panely poskytují úctyhodných 110 kW a přetlakový, tedy lidmi využitelný vnitřní objem stanice zabírá téměř 1000 m3.

Na snímku rozlišíme také několik detailů. Mezi dvěma dvojitými sadami solárních panelů nalezneme obrysy laboratorního modulu Destiny, modulu Kibó i modulu Columbus. Na druhé straně, za centrální příhradovou konstrukcí, pak tušíme první modul Stanice Zarja, užívaný v současné době jako sklad.

A když jsme u toho, jak koho kdo vidí, připomeňte si s námi i opačný pohled, tedy z ISS na Zemi: