Další místopředseda dosavadní vlády Bülent Arinç naopak podle agentury Reuters vyzval tři opoziční strany, aby se pokusily zformovat koalici samy. „Podle mě bude náš premiér schopen sestavit vládu ve stanoveném čase,“ řekl Kurtulmuş novinářům v Ankaře. Pokud to však předseda vlády Ahmet Davutoglu nedokáže, jsou podle Kurtulmuşe ve hře předčasné volby. Na sestavení kabinetu má po volbách 45 dní.
Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) po 13 letech samostatného vládnutí čelí po nynějších volbách nutnosti vytvořit koalici. Podle předběžných výsledků získala strana 40,8 procent hlasů, což by v přepočtu znamenalo pouze 258 křesel v 550členném parlamentu. V dosavadním parlamentu měla 312 poslanců.
Podle Arinçe by se však nejprve měli pokusit sestavit vládu opoziční sociální demokraté (zisk 25 procent), krajně pravicová Strana národní akce (necelých 17 procent) a prokurdská Demokratická strana lidu (HDP), která se vůbec poprvé dostala do parlamentu ziskem 12 procent hlasů.
Strana HDP se již dala slyšet, že bude tlačit Ankaru k obnově stagnujícího mírového procesu s Kurdy, kteří představují pětinu turecké populace. „Jsme připraveni začít tam, kde jsme skončili,“ uvedl lídr HDP Selahattin Demirtas. „Po léta jsme pro ně byli méně než mouchy. Stát nás pořád urážel. Teď máme 80 zástupců v parlamentu,“ řekl agentuře Reuters prodavač z města Diyarbakir, kde v neděli slavily úspěch HDP tisíce lidí.
Prezident ve své první reakci na výsledky voleb vyzval strany, aby respektovaly vůli voličů a zachovaly stabilitu země. „Mínění našeho národa je nade vše ostatní. Věřím, že k výsledkům, které nikomu nedávají možnost jednobarevné vlády, budou všechny strany přistupovat realisticky,“ uvedl Erdogan. Zatím je však zřejmé pouze to, že voliči odmítli zamýšlené posílení Erdoganových pravomocí, k němuž prezident potřeboval posílení parlamentní většiny nutné ke změně ústavy.
Podle britského listu The Guardian dá nakonec Erdogan přednost vládnutí v koalici před předčasnými volbami. Nejpravděpodobnějším partnerem AKP by mohla být Strana národní akce (MHP), jenže ta je protikurdská a její vstup do vlády by mohl ohrozit dosavadní pokrok v rozhovorech s kurdskými rebely. Další teoretický vládní partner, HDP, byla zase velice kritická k Erdoganově zahraniční politice a jeho autoritářskýcm tendencím. MHP a HDP už ale případnou koalici s AKP vyloučily.
Nepravděpodobná je i velká koalice s hlavní opoziční stranou, sociálními demokraty. Další možností je menšinová vláda, která by se na klíčových otázkách dohadovala ad hoc.
Dopad na mezinárodní politiku i boj s islamisty
Výsledky voleb budou mít dopad také na mezinárodní politiku Turecka. Erdogan už před volbami naznačil, že Turecko buď vstoupí do EU do roku 2023, kdy bude slavit sté výročí od vzniku republiky, nebo vůbec. V dohledu se nezdají být ani kroky, které by donedávna vůči EU vstřícní Turci uvítali - například zavedení bezvízového styku. Ztráta většiny parlamentu pro AKP by však mohla ostré výpady směrem k EU poněkud zmírnit.
Výsledky voleb budou mít také dopad na rozbouřený Blízký východ - Turecko má druhou největší armádu ze zemí NATO a za jeho hranicemi se rozpíná teroristická organizace Islámský stát. Ankara se také od začátku občanské války v Sýrii staví proti Bašáru Asadovi, kterého Erdogan považuje za svého regionálního rivala. Po čtyřech letech syrské občanské války se Turecko potýká s přílivem uprchlíků ze Sýrie, kterých je v zemi podle oficiálních údajů již 1,7 milionu.
Turecký premiér Davutoglu oslavuje vítězství ve volbách:
