„Teď si chci hlavně užít vítěznou párty, která určitě bude úžasná, ne myslet na budoucnost. Byl to těžký rok a já chci poděkovat všem, kteří se na něm podíleli. A taky těm, kteří mi věřili a před rokem mě do téhle funkce dosadili,“ zdůraznil Enrique po výhře 3:1 nad Juventusem.
A pokračoval: „Pravda je taková, že moje budoucnost je nejistá. Teď můžu jen říct, že stát se může všechno.“
Novináři v tiskovém středisku se v tu chvíli po sobě nechápavě dívali. Enriqueho konec po jediném roce by byl velkým překvapením. Ve své první sezoně vyhrál všechno, co mohl!
Ale i takové případy už fotbal zažil. Třeba Jupp Heynckes skončil před dvěma lety v Bayernu Mnichov také po zisku treble (liga, pohár, Liga mistrů). Tehdy však vedení klubu avizovalo změnu dopředu, navíc úspěšný kouč byl na odchodu do zaslouženého důchodu.
Enrique je naopak stále ještě začínající trenér, vždyť je mu jen pětačtyřicet. Námitka, že vítězí jen díky mimořádně kvalitnímu kádru? Loni takřka stejný tým nezískal jedinou trofej. Impulzivní kouč navíc učí Barcelonu záživnější, přímočařejší styl.
„Máme za sebou jednu z nejlepších sezon, které Barcelona ve své historii zažila. Teď je důležité, aby hráči zůstali hladoví. To, co dokázali v minulých letech, je neuvěřitelné!“ přemítal Enrique.
Ten v sobotu při všech gólech svého týmu nadšeně poskakoval u postranní čáry a máchal rukama. A když vypukly oslavy, hráči ho vyhazovali nad hlavy: „Díky, trenére!“
„Ani my zatím nic nevíme,“ prohlásil Andrés Iniesta, jenž bude po odchodu Xaviho novým kapitánem. „Podívejte se, co všechno trenér dokázal během jednoho roku. Proto doufám, že s námi bude pokračovat i další sezoně.“
Už brzy by vedení Barcelony mělo jeho přání splnit a Enriqueho oficiálně oznámit jako trenéra pro následující sezonu. V ní bude katalánské mužstvo bojovat dokonce o šest trofejí - v lize, domácím poháru, Lize mistrů, španělském Superpoháru, evropském Superpoháru a mistrovství světa klubů.