Velitel proruských separatistů Alexej Mozgovoj zemřel po útoku atentátníků.

Velitel proruských separatistů Alexej Mozgovoj zemřel po útoku atentátníků. | foto: AP

Povstalci v Donbasu konsolidují moc, vzpurní velitelé záhadně umírají

  • 477
Když charismatický velitel separatistické brigády Přízrak podlehl atentátu, mělo vedení samozvané Luhanské lidové republiky o viníkovi brzy jasno. Verzi o ukrajinských diverzantech však nevěří ani někteří separatisté. Alexej Mozgovoj není první nepohodlný velitel separatistů, který za záhadných okolností zmizel ze scény.

Mozgovoj byl známý svou otevřenou kritikou vedení Luhanské lidové republiky (LLR) i dohod z Minsku, kde separatisté uzavřeli příměří s ukrajinskou vládou. Ostře se vymezoval i proti Ihoru Plotnickému, prezidentovi samozvané republiky, jehož navíc díky svým vojenským úspěchům do značné míry zastínil, píše Novaja Gazeta.

Krize na Ukrajině

O Mozgovojově popularitě svědčí i to, že do řad jeho brigády Přízrak směřovali i cizinci ze Slovenska, Srbska, Španělska či Itálie, ale také například „antimajdanovci“ z Oděsy. 

Ne všichni však byli z oblíbeného polního velitele nadšení. Týden před svojí smrtí Mozgovoj prohlásil, že dostává výhrůžky smrtí od zkorumpovaných lidí, kteří parazitují na humanitární pomoci.

Vrazi přišli zevnitř, míní spolubojovníci

I Mozgovoj v březnu již jeden atentát přežil, přesto nevěřil, že by mu hrozilo nebezpečí. „Nebudou riskovat, aby z někoho udělali hrdinu,“ řekl v polovině května reportérům britského listu The Independent.

Před třemi týdny však jeho auto na silnici mezi Doněckem a Alčevskem najelo na protipěchotní minu a vybuchlo, což neznámí útočníci doprovodili střelbou z automatických zbraní. Spolu s Mozgovojem zahynulo šest dalších lidí.

K útoku se údajně přihlásila ukrajinská nacionalistická skupina Těni (Stíny), o níž však není prakticky nic známo a již dříve se některá její prohlášení ukázala jako smyšlená. Podle Antona Heraščenka, poradce ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, za vraždou stála přímo ruská vojenská rozvědka GRU. 

Verzi o údajné ukrajinské diverzní jednotce nevěří ani někteří lidé, kteří se zúčastnili Mozgovojova velkolepého pohřbu, píší The Times. „Rozuměla bych tomu, kdyby se to stalo někde na frontě, ale ne tady,“ uvedla žena jménem Natalija. „Jeho vrazi přišli zevnitř,“ citoval Independent Kirilla Androsova z praporu Přízrak, který odmítá oficiální verzi šířené vůdci Luhanské lidové republiky věřit.

Nepohodlní velitelé záhadně mizejí

Pochybnosti posiluje fakt, že Mozgovoj není zdaleka první velitel, který za záhadných okolností zmizel v Rusku, nebo zemřel. První velká obměna začala již loni v létě, kdy z Donbasu odešel do té doby jeden z nejznámějších velitelů Igor Girkin alias Strelkov (více zde). 

V poslední době se spory ve vedení Luhanské lidové republiky často řeší násilím. Na Nový rok zahynul velitel milic Alexandr „Batman“ Bednov, který byl stejně jako Mozgovoj horlivým zastáncem Novoruska - projektu, od kterého velení separatistů v polovině května upustilo. Bojovníci z Batmanova praporu již v lednu ze zorganizování útoku obvinili Plotnického

Po prosincové přestřelce mezi Plotnického oddíly a kozáky, kteří autoritu LLR neuznávali, musel do Ruska odejít také „Ataman“ Nikolaj Kozycin. Kozácké oddíly se poté podřídily velení muže známého jako „Justus“, jehož média identifikovala jako ruského plukovníka ve výslužbě Naila Nurullina.

Mozgovoj sám podobné začlenění své brigády pod luhanské „lidové milice“ odmítal, konfliktům s oficiálními strukturami LLR se však vyhýbal. Ve čtvrtek 21. května za ním do Alčevsku přijelo několik představitelů LLR, aby ho ke vstupu do milic přesvědčili. Rozmyslet se měl do pondělí.

Mozgovoj se podle jednoho ze svých spolubojovníků rozhodl po vzoru Kozycina odjet do Ruska a v Moskvě chtěl uspořádat tiskovou konferenci. K tomu se však již nedostal - dva dny před plánovaným odjezdem zemřel.

Ať už stojí za smrtí Mozgovoje a Bednova ruská rozvědka, ukrajinští diverzanti, či organizovaný zločin, jedna věc je zřejmá. Na území povstaleckých republik na východě Ukrajiny se jen máloco stane bez vědomí Moskvy. „Koncepty, ideologie i vojenské cíle - o ničem z toho místní lidé nerozhodují,“ řekl německý analytik působící v Kyjevě Andreas Umland serveru International Business Times.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue