Čáslavské letiště je v provozu, z pole odstraňují trosky gripenu

  • 31
Na čáslavském letišti se pracuje na odklizení trosek maďarského gripenu, který zde v úterý havaroval při přistání. Letiště je v provozu, česká strana nemusela na rozdíl od nehody ruského antonovu v roce 2012 žádat o střežení vzdušného provozu spojence. Kdo nehodu zaplatí, není zatím zřejmé.

Podle mluvčí armády Magdaleny Dvořákové by měl úklid pole u ranveje, do něhož přistávající gripen sjel, trvat zhruba do 15:30. Letiště, na němž aktuálně probíhá cvičení stíhacích letounů a pilotů Lion Effort, je v provozu už od středečního odpoledne. Výpadek po úterní nehodě tak netrval ani den, letcům mezitím posloužilo záložní letiště v Pardubicích.

Trosky budou uloženy ve střežených prostorách letecké základny, značně poškozená stíhačka po nehodě skončila v polích za přistávací drahou. Piloti se stihli katapultovat a jsou v pořádku.

Podle Dvořákové není jasné, zda se podaří všechny trosky odklidit ještě dnes. Bude potřeba například zajistit provozní kapaliny, které by z něho při manipulaci mohly vytéct.

Kvůli bourajícím Rusům se letiště muselo zavřít

Havárie ruského vojenského letadla na letišti v Čáslavi. (23. května 2012)

Když v roce 2012 havaroval na čáslavském letišti ruský letoun An-30, převzaly dočasně ochranu vzdušného prostoru ČR spojenci z NATO, včetně Slováků (více zde). Tehdy bylo kvůli vyšetřování nutné podrobně prohlédnout a uklidit vzletovou a přistávací dráhu. Vyšetřování ukázalo, že za nehodu mohli piloti (více zde).

Maďarská média se nyní zabývají úvahami, co bylo příčinou nejnovější havárie. Základní možnosti jsou dvě - selhání lidského činitele, nebo vada techniky. Zřejmě až do ukončení vyšetřování a označení viníka nebude možné říct, kdo zničený gripen za 1,2 miliardy korun zaplatí - zda maďarská nebo švédská strana. Smlouva na pronájem gripenů není veřejná.

Výsledky vyšetřování expertů na místě nehody nejsou známy, penzionovaný pilot gripenů Gusztáv Murguly se nicméně přiklání k verzi technické závady. Jak řekl televizi RTL Klub, není myslitelné, aby při přistání piloti zapomněli brzdit, anebo začali brzdit pozdě.

Stíhací pilot, který před několika lety přilétl do Maďarska s prvním gripenem, také řekl, že švédské stroje nejsou zdaleka bez chyb. Připomněl, že v minulosti museli maďarští piloti řešit problémy se stmíváním trojice displejů na palubě stíhaček, stejně jako závady s pilotními helmami a kombinézami, které letce chrání před důsledky přetížení.

Murguly prohlásil, že dvojice pilotů se rozhodla správně opustit stroj v okamžiku, kdy bylo jasné, že se jim ho nepodaří bezpečně zastavit. Na rozhodování k tomuto riskantnímu manévru v nulové výši měli přitom jen zlomky sekundy. Pozastavil se také nad tím, že obsluha letiště nepoužila k zastavení stroje záchytnou síť, kterou je čáslavské letiště vybaveno. „Možná ji z nedostatku času nestihli vztyčit,“ míní bývalý stíhací pilot.

Málo s gripeny cvičíme, chybí výzbroj, píšou maďarští novináři

List Magyar Nemzet v souvislosti s havárií upozorňuje, že ze všech letectev provozujících gripeny jsou to právě Maďaři, kteří je vinou nedostatku financí na provoz využívají nejméně. Navíc k těmto stíhačkám nemají téměř žádnou výzbroj.

„Stroje máme už devět let, ale bomby k nim se ještě koupit nepovedlo,“ píše list a dodává, že pokud se budou vyvozovat z havárie důsledky, nemělo by se zapomínat na to, že k tomuto vývoji přispělo také selhání systému a jeho vedení.

Na vyšetřování úterní nehody se na místě od středy podílí také maďarský osmičlenný tým. „Vyšetřovatelé pracují intenzivně od momentu, kdy dorazili, čekáme na závěry komise,“ řekla iDNES.cz mluvčí Dvořáková. Kompletní vyšetřování pak může trvat dlouho, například v případě onoho ruského antonovu v roce 2012 to byly čtyři měsíce.

Piloti se katapultovali při přistání, podle armády jsou v pořádku. Letoun pak dojel na konec dráhy a značně poničen zůstal několik desítek metrů za ní. Maďařští stíhači se do Česka vypravili na mezinárodní cvičení Lion Effort 2015, které je určeno pro armády provozující gripeny.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue