Makovice věže prostějovské radnice vydala při rekonstrukci své tajemství. Kromě dobového tisku obsahovala dva tubusy, plán města z roku 1908 a fotografie. Nejvíce však památkáře a zaměstnance archivu překvapil vzkaz dělníků, kteří na 66 metrů vysokou věž v roce 1912 báň usazovali. | foto: Magistrát města Prostějova

Věž radnice skrývala vzkaz dělníků, stěžují si na panstvo i ceny piva

  • 2
Stížnost na lakomé panstvo, které odmítlo věnovat ukázku tehdejších peněz, i na neustále rostoucí ceny piva. Takový vzkaz společně se svými jmény propašovali před více než sto lety dělníci pracující na stavbě věže prostějovské radnice do její makovice. Teď netradiční odkaz předků opět spatřil denní světlo.

Na netradiční vzkaz předků se přišlo při probíhající rekonstrukci fasády šestašedesátimetrové věže (více čtěte zde), když stavbaři nedávno sundali a otevřeli také makovici. Památkáře a pracovníky archivu nepřekvapilo, že v ní objevili dobové dokumenty nebo noviny. Z jednoho ze dvou tubusů ovšem vypadl i pozoruhodný vzkaz z minulosti.

Jde o ručně psaný dopis klempířského mistra Josefa Doležela a jeho party. Svěřuje se v něm, že by se rád na současný svět podíval a všechny přátele pozdravuje. Zároveň si však stěžuje na soudobé nešvary.

„Přátelé, kteří dnes žijete, jak nevím, ale rád bych se chtěl na vás podívat. Když jsem já zde byl, bylo to taky pěkné, ale na vzorek mě tady nenechali, tak jsem tam mezi druhéma. Abych nebyl zapomenut s méma známými, tak jsme toto napsali, kdy se tato radnice stavěla,“ píše mistr.

Dopis z 9. dubna 1912 o dva dny později v makovici usadil na věž. Kromě klempíře jsou podepsáni i další Doleželové - Bohuslav, Otta, Leopold a dcera Pavla. Také účetní Dalibor Sedláček a stolař Antonín Zapletal. Připojena je zpráva, že báň tuto zlatil dne 15. 4. 1912 Ferdinand Dopita, mistr lakýrnický, a nechybí podpis jeho ženy Marie.

Vzkaz dělníci do makovice zřejmě propašovali tajně

Ředitelka Státního okresního archivu v Prostějově Dagmar Roháčková potvrdila, že ručně psaný vzkaz byl pro odborníky překvapivý.

Nálezy z makovice věže

„Byl pro nás nejzajímavější v celé makovici. Není to totiž oficiální dokument, ale je to zpráva ze života. Běžným zvykem v té době bylo dávat do makovic na ukázku dobové peníze. Jakoby se tímto dopisem dělníci omlouvali, že tentokrát tam peníze nejsou,“ popsala Roháčková.

„Vzkaz museli do tubusu nějak propašovat. Je psán na tužším pauzírovacím papíře, na kterém byly stavební výkresy,“ domnívá se Roháčková.

S nadřízenými si to ovšem klempíři pěkně zostra vyřídili. „Dne 11. dubna 1912 byla tato báň posazená na vrchol, páni tam nechtěli dát na památku žádný peníz, tak my nazbyt nemáme, tak také nic tam nepřišlo a velký výdělek se nevidělo, protože pan architekt Kepka z Brna později detaile zaslal, až již byly ceny ustanovené, pak nadělal těchto ciráto a nic se na to nepřiplatilo. Máte to teď taky tak jak to bylo za nás?“ ptají se celkem vyčítavě.

Město veškeré nálezy z věže ukáže na výstavě

Na závěr připojují informace o rostoucích cenách, zejména piva. Za posledních pět let tehdy zdražilo desetkrát. Josef Doležel píše, že litr piva z akciového pivovaru stál v roce 1907 jen dvacet haléřů, ale v roce 1912, jak to „vypočital“, stál půllitr už korunu.

Upřímně navíc dále přiznává, že piva se proto nesmí tolik pít, jako například jeho kamarád Franta Pospíšil, zámečnický mistr, který za jednu noc spořádal 36 piv. Stolař Zapletal jich sice vypil jen deset, zato šňupal a potřeboval na týden jednu korunu na ruský tabák.

Kromě ručně psaného dopisu byly v makovici také dobové tiskoviny, noviny, pohlednice, fotografie, dokumenty nebo známky. Historiky zaujal i plán města Prostějova z roku 1908. Jsou v něm vyznačeny ulice, které se stavěly až později, takže jejich směr na mapě přesně neodpovídá realitě. Městské čtvrti jsou zde navíc barevné, což nebylo zvykem. Střed města má červenou.

Město hodlá veškeré dokumenty z věže představit veřejnosti. „Výstavu zahájíme v měsíci červnu v prostorách prostějovského archivu. V současné době přemýšlíme o tom, co do makovice uložíme my. Byla v ní řada snímků prostějovských ulic,“ řekla náměstkyně primátora Prostějova Ivana Hemerková.

„Líbilo by se nám, kdybychom pořídili stejné snímky města ze stejných úhlů, aby budoucí generace měly srovnání, jak Prostějov po sto letech vypadal a jak bude vypadat,“ dodala..

„Na výstavě představíme všechny předměty a tisky, které pošleme jako vzkaz budoucím generacím,“ doplnil primátor Miroslav Pišťák.

13. března 2015