Crosby je výjimečný hráč, který se výjimečně zapisuje do historie: na všechny tři zmiňované triumfy dosáhl jako kapitán týmu: ať už v Pittsburghu nebo za kanadskou reprezentaci.
„Jsem šťastný,“ vyprávěl, když přišel z ledu, na hlavě naraženou bílou vítěznou kšiltovku, všude po těle zlaté třpytky a v rukou pohár. Crosby kromě toho vyhrál i juniorské mistrovství, takže k dokonalosti mu chybí už jen vítězství na Světovém poháru, což se mu může povést už příští rok.
„Nejdřív si užiju tuhle trofej, ten turnaj je ještě daleko. Ale už teď můžu říct, že kdykoli člověk oblékne kanadský dres, tak se od vás hodně čeká a zároveň je to velká čest. Takže uvidíme.“
Kanada na turnaji v Praze válela a nenašla jediného vážného konkurenta, mistrovstvím prošla bez jediné porážky, každého smetla rozdílem třídy. Nebo ne, pane Crosby?
„Zápas se Švédskem byl hodně těžký. Měli jsme opravdu hodně špatnou první třetinu, prohrávali 0:3 a museli se předvést. Ale nakonec jsme to zvládli a výsledek otočili. Byla to pro nás velká lekce, která nás vrátila na zem. Ukázali jsme charakter, toho vítězství si hodně cením.“
Jsou to skromná slova, tolik typická pro Kanaďany. Nutno však podotknout, že i díky nim borci z javorové země nic nepodcenili. Finálový výsledek 6:1 hovoří za vše.
Fotogalerie: Crosby na MS |
„Takový rozdíl jsem ve finále nečekal. Věřil jsem, že vyhrajeme, ale v semifinále s Českem to bylo jenom 2:0. S Ruskem jsme ale odehráli skvělý zápas, proměňovali šance, dostali se ke spoustě střel a vzájemně se podporovali v ofenzivě i defenzivě. Celý tým ukázal velké úsilí.“
Hrát proti Rusku, to je pro Kanadu nejvíc. Zvlášť když poslední dvě finále s tímhle úhlavním nepřítelem v letech 2008 a 2009 nezvládla. Bolestné bylo hlavně to první, protože šlo o domácí turnaj v Quebeku, kde Kanada trpce prohrála 4:5 v prodloužení, přestože vedla ve třetí třetině 4:2.
„Obě finále zažil Jason Spezza a vyprávěl mi o tom. Chtěl jsem v Praze uspět, byla to pro mě výzva. V každém zápase jsme hráli naplno a nechtěli polevit. Možná se to zdálo, ale nebylo lehké dát dohromady tým takhle narychlo. O to víc si cením, že jsme toho na turnaji hodně předvedli.“
Teď Crosby a spol. můžou slavit, i když na nějaký velký večírek to nejspíš nebude. „V pondělí totiž letíme domů. Ale do té doby si užijeme každou minutu téhle skvělé party.“
